Těhotenstvím a (pro mě osobně hlavně) porodem, vznikám mezi matkou a dítětem pouto. Společný, absolutně nesdělitelný zážitek. I díky té bolesti a utrpení. Co si nějakým způsobem nezaplatíme, neodtrpíme, toho si nevážíme. (to platí i pro adoptivní rodiče, kdyby mohli přijít do děcáku a děti tam přebírat jako housky na krámě, nebudou k nim mít takový vztah, jako když musí projít celou tou kalvárii úředních postupů a dlouhého čekání. IMHO). |