Písnička pro dnešní denAutoři by byli, ale nedaří se od nich nic dohledat (taky třeba proto, že jejich jméno "přebijí" jiní), tak aspoň jmenovitě jeden zajímavý:
Theodor Bohumír Pařík (1. února 1881 Přibyslav – 28. ledna 1961 Ždírec) byl český profesor hudby, hudební skladatel a houslista.
V roce 1915 narukoval do Velké Kaniže v Uhersku, kde vyučoval na místní vojenské reálce hudbu a upravoval skladby pro vojenské orchestry. Po vzniku Československa se vrátil na rok do Polné, poté odešel do Lublaně vyučovat na zdejší Státní konzervatoři hudby.
Pravděpodobně okolo roku 1918 ztratil kufr s nejcennějšími skladbami vlastní tvorby, což ho na dlouhou dobu ovlivnilo. V roce 1929 se natrvalo usídlil v Polné, kde dirigoval městský orchestr a vyučoval hudbě.
V době protektorátu přijal nabídku německé posádkové služby na rozpis notových záznamů a pravděpodobně z vděčnosti složil hudební ódu na německou armádu, kvůli tomuto byl po válce obviněn z kolaborace. Na čas byl uvězněn a poté musel vykonávat veřejně prospěšné práce.[1] Následkem této události zatrpkl a žil samotářským životem. Pouze příležitostně si zahrál s polenskou dixielandovou kapelou Melody Boys Miloslava Paříka. Zbytek života strávil od roku 1957 v ústavu pro přestárlé ve Ždírci, zde vytvořil smuteční skladbu Lidice, Sonátu pro housle a klavír a nedokončené oratorium Upoutaný Prometheus. Zbytek jeho hudební pozůstalosti sestávající především ze skic byl převezen do Městského muzea v Polné.
Údajně zešedivěl ze dne na den během velké bouře na moři při návratu z amerického turné v roce 1910.[1]
V posledních letech života psal notové záznamy svých děl z nouze po hostincích na rozevřené obaly cigaret zn. Partyzánka a Lípa inkoustovou tužkou. (!!!)
A tady má tetička Wiki kapánek nejasno:
František Vincenc Tuček, psán také Vinzenz Ferrarius Tuczek nebo Tučzek, (2. února 1773 Praha – 2. listopadu (?) 1821 Pešť) byl český dirigent a hudební skladatel.
Pocházel z hudební rodiny, jejímž zakladatelem byl František Tuček († 1780), zpěvák, varhaník v chrámu sv. Petra v Praze Na Poříčí a kapelník měšťanské gardy. Byl skladatelem zpěvoher.
V jeho stopách pokračoval i syn František Tuček (1782–1850) a dcera Leopoldine Tuček (1821–1883) operní pěvkyně.
Nejasno je v tom, že u hesla František Vincenc Tuček má data 2. února 1755 Praha – 2. listopadu 1820 Pešť, což ovšem trošku nepasuje na věk v době úmrtí 47-48 let. Na druhou stranu je poměrně nepravděpodobné, že by měl syna v devíti letech. Tam katalánská verse uvádí rok narození 1825 a František a Leopoldina že jsou vnoučata.
Starý dobrý Otta uvádí František Tuček (* 1755 Praha – † 1820 Pešť), syn František Tuček (* 1782 Králové Hradec - † 1850 Charlottenburk) a vnuk Filip Tuček (* 1825 Vídeň - v době vydání XXV. dílu ještě žil). Ovšem který z Františků byl ještě i Vincenc ...
V. Tuček - Concerto B-dur - 1st. Movement
. Tuček - Concerto B-dur - 2nd. Movement
Někdy ovšem neexistence na YT zamrzí:
Leopold Eugen Měchura, psán též Miechura (2. února 1804 Praha – 11. února 1870 Otín), byl český právník a hudební skladatel.
Své první skladby psal na německé texty, ale pod vlivem Františka Palackého a dalších českých přátel (především Jana Ludevíta Procházky a Aloise Vojtěcha Šmilovského) se stále více přikláněl na stranu českého obrozeneckého hnutí. První skladbou na český text je sbor Večer v lese op. 92 z roku 1865 na slova Aloise Vojtěcha Šmilovského. Jak svým dílem, tak i národnostním uvědoměním je považován za předchůdce Bedřicha Smetany.
K nejvýznamnějším dílům patří kantáty na české texty z roku 1866. Štědrý den a První májová noc jsou komponovány na slova Karla Jaromíra Erbena a Pohřeb na Kaňku na text A. V. Šmilovského. Byly to první kantáty na české texty vůbec. Byly uvedeny 22. března 1868 na koncertě Umělecké besedy na Žofíně a na provedení se prý podílelo na 220 zpěváků a 90 hudebníků.
Významná je rovněž opera Marie Potocká (1870), která je první českou operou na ruský námět. Vznikla na podnět Františka Ladislava Riegera. Libreto napsal Josef Kolář podle epické básně Bachčisarajská fontána Alexandra Sergejeviče Puškina s využitím Krymských znělek Adama Mickiewicze. Byla provedena posmrtně v Prozatímním divadle za řízení Bedřicha Smetany 13. ledna 1871.
Napsal taky sbor "Balada o nešťastné žábě" (1865) (což zaujalo).
Roman Blahník (2. února 1897, Plzeň – 22. prosince 1966, Praha–Zbraslav) byl český hudební skladatel, klavírista a kapelník.
Arnošt Kavka - Malé znamení (1941)
Arnošt Kavka - Stín mládí (z filmu Tetička - 1941)
Romance (z filmu Tanečnice 1943)
Adam a Eva (z filmu Tanečnice 1943)
Miroslav Homolka · Vratislav Kadlec - Můj rodný kraj- operetta - Gentleman Johny aneb Bílý kavalír (nahráno 1986)
Václav Marek a Blue Star - Bloudím, jen věrný stín jde se mnou - to je o Zidanovi!
R. A. Dvorský - Bloudím, jen věrný stín jde se mnou (1940) (zajímavé porovnat) Jinak, písnička byla ve filmu Poznej svého muže (1940) ale zkrácená
No a když jsem zkusil hledat tu žábu, našlo mi to toto:
Waldemar Matuška - Hloupá žába (ne, že bych to neznal, ale když už ...) a vzpomněl jsem si na Mateřídoušku ... |
Registrace nového uživatele 
