Jiná ukázkaKdyž jsem po celý den bloumal po břehu řeky, setkal jsem se tam párkrát s milým blonďatým mládencem, jehož kučery a blankytné oči mi připomínaly ruského básníka Jesenina.
Ten mladík měl mimořádné rybářské štěstí, jenom mě překvapovalo, že ho to spíše vyvádí z míry. Kradmo se ohlížel, jestli se někdo nedívá, a v domnění, že ne, házel kapříky zpátky do vody. A hned se rozběhl hledat nové místečko k rybaření (pravděpodobně tedy nějaké horší).
...
Dověděl jsem se, že můj spolubesedník je matematik, že má zrovna dovolenou a už od dětství vášnivě rybaří. A že mu teď to zatracené rybářské štěstí bezpochyby dovolenou zkazí. Stěžoval si na naprostý nedostatek sportovního prvku; bez návnady, ba posléze i bez háčku to zkoušel. A pořád stejně úspěšně (či neúspěšně?). I na holý vlasec se mu ty bláznivé ryby jen hrnou, samy se navazují, tahá je jednu za druhou jak na běžícím páse. |
Registrace nového uživatele 
