Písnička pro dnešní denJan Nepomuk Matyáš Augustin Vitásek, pokřtěn Jan Matyáš, psal se Wittassek (23. února 1770 Hořín – 7. prosince 1839 v Praze) byl český hudební skladatel, klavírista, sbormistr, varhaník, hudební teoretik a pedagog.
U manželů Duškových poznal osobně Wolfganga Amadea Mozarta a stal se jeho nadšeným obdivovatelem a všeobecně uznávaným vynikajícím interpretem jeho děl.
Rondo B dur
Tři přednesové skladby 1. rondo ; 2. andante quasi tempo di marcia ; 3. polonaise . Hraje Tamae Kawai
Menuety - F dur
Dále je autorem mnoha písní a sborů. Mezi nimi jsou i dva protinapoleonské pochody: Marš každého Čecha ctného (1809) a Vzhůru Češi, pojďme směle. (To jsem chtěl, ale nepodařilo se mi je dohledat. Škoda, asi dnes nejsou tak populární.)
Luděk Pacák (20. února 1902 Praha – 19. března 1976 tamtéž) byl český spisovatel a hudební skladatel.
I přes řadu operet (kupř. Švejk v protektorátě - 1946) YT nic nenabízí.
Karel Janeček (20. února 1903 Čenstochová (v dnešním Polsku) – 4. ledna 1974 Praha) byl hudební teoretik, skladatel a pedagog.
V padesátých letech se stal za svou hudbu terčem útoků z pozic socialistického realismu. Byl vybrán za exemplární příklad „formalistických“ postupů v české hudbě a jeho hudba byla označena za melodicky chudou, nemohoucí a harmonicky zmatenou. Skladatel se částečně podřídil kritice, ustoupil od moderního novátorství a zjednodušil melodiku i harmonii. V šedesátých letech, při celkovém politickém uvolnění, se však ke svému osobitému skladatelskému stylu vrátil.
Nepodařilo se nic nalézt. Janečků jest mnoho.
Miroslav Pelikán (20. února 1922 Praha – 19. května 2006 Praha) byl český hudební skladatel a pedagog.
Monumentum pro Ioanne (1966)
Toccatina - hraje Johana Stiborová (12 let), ZUŠ Sedlec - Prčice
Jan Křtitel Václav Kalivoda (německy také jako Johann (Baptist) Wenzel Kalliwoda, 21. února 1801, Praha - 3. prosince 1866, Karlsruhe, Bádensko-Württembersko[1][pozn. 1]) byl český houslový virtuos a hudební skladatel (Jako datum narození se též uvádí 2. prosinec 1866 a místo úmrtí Durlach, část Karlsruhe)
Symfonie č. 6 F dur, op. 132 (1843)
Předehra č. 10 f moll, op. 142 (1845)
Antonín Šatra (21. února 1901 Žižkov – 28. prosince 1979 Praha) byl český hudební skladatel.
Nenalezeno a nikdy jsem to jméno neslyšel.
Miloš Sedmidubský (21. února 1924 Rokycany – 13. dubna 1995 Proseč pod Ještědem) byl český hudební skladatel a pedagog.
V některých publikacích se udává jako den úmrtí 14. duben 1995 a místo Liberec. (Asi se během smrti stačil přesunout.)
Nedohledáno.
Jiří Zmožek (* 21. února 1943 Otrokovice)
Marcel Zmožek (* 25. dubna 1965 Karviná)
něco už tu bylo, jistě znáte ("Zvonky štěstí" a tak).
Petr Ulrych (* 21. únor 1944 Hradec Králové)
Hana Ulrychová (* 31. březen 1949 Liberec)
Byli tu mnohokráte.
Rudy Kovanda (1. července 1949, Brno – 29. října 1989, Brno) ☺
Brněnský básník Jan J. Novák charakterizoval Kovandu následovně: Rudy je jediný jako měďák, univerzální jako soustruh a absolutní jako hrachová polévka.
Jeho legendární filmová role.
PRAŽŠTÍ MOZARTISTÉ II. Mozart vítězí!
PROGRAM
0:00 Muzio Clementi (1752–1832):
Kyrie z Mozartova Requiem (1791), transkripce pro klavír (1801).
3:58 Vinzenz Maschek (1755–1831):
Variace na téma „Klinget Glöckchen“ z Mozartovy Kouzelné flétny.
8:13 Bedřich Diviš Weber (1766–1842):
Andante moderato (1806).
13:24 Bedřich Diviš Weber (1766–1842):
Polonaise (1805).
20:08 Jan Augustin Vitásek (1770–1839):
Andante (1806)
27:55 Jan Augustin Vitásek (1770–1839)
Rondo (1806). |
Registrace nového uživatele 
