Pokračuji v temně plíživých skandinávských tipech:
KUOLEMANLAAKSO - Kuusumu (2022) DR7
Zkuste si to vyslovit, je to jako zaříkávaní z jazyka starých Mongolů. Jinak, samozřejmě finština.
Muzička taktéž. Zmatení jazyků i rozkol v mysli. Tak třeba vokál, mydlí se tam mezi sebou asi čtyři druhy rozdílného pojetí. Od sborových goth zpěvů po screaming, ale symfo metal to není. Ostatně popis žánru se omezuje na "dark metal".
Docela veselé je hodnocení na AMG, kde s rozpolceností má recenzent přiznaně problém a dává 2,5* z pěti možných. To mne naplňuje optimizmem, neboť pomezí žánrů je moje oblíbená cestička. Recenze ještě potvrzuje moji domněnku, tedy, že kapela vzešla z death metalových kořenů, pak vydala čistě gothic album aby se s novinkou pohybovala někde mezi. Vzhledem k tomu, že např. miloušům VITSKÄR SÜDEN dali pouhé 3,5* budu jim muset napsat, že nerozumějí muzice a budou se muset naučit hodnotit objektivně.. :)
Vinyl vyšel na Svarte Records, kteří maji ve stáji třeba takové LORD VICAR nebo MALADY, případně se věnují záslužným reedicím skandinávských vykopávek.
Vinyl mám v košíku (houbařském, hned vedle muchomůrek), tak snad se časem rozhoupu. Ale zatím vyčkávám.
Bandcamp
 |
Registrace nového uživatele 
