Písnička pro dnešní denEmil Burejsa (27. ledna 1898 Paskov - ?) byl český hudební skladatel a varhaník.
V podstatě jen pro přehled. Situaci navíc komplikuje u tetičky Wiki tato věta: "V osobnosti Antonína Burejsy můžeme spatřit jednoho z nejvýznamnějších varhaníků Slezska 20. století, který přímo navázal na Janáčkův umělecký odkaz." Čili, nejenže nevíme kdy umřel (což je jistý, že umřel, by mu bylo jinak 126 let), ale vlastně ani pořádně nevíme jak se jmenoval. A YT příjmení Burejsa nezná jako takové.
Josef Klement Zástěra (27. dubna 1886 Skuteč – 19. ledna 1966 Kralupy nad Vltavou) byl český hudební skladatel a spisovatel.
Po několika málo skladbách, které zkomponoval během studií, se vážněji začal zabývat skladbou až v době okupace. Komponoval písňové cykly, sbory, kantáty a melodramy. Velkou pozornost věnoval i hudbě chrámové. Pro svá díla používal pseudonym Josef Klement.
YT se moc nepředvedla, protože když Klement, tak Gottwald.
Karel Urbánek (27. dubna 1910 Vídeň – 28. června 1995 Brno) byl český hudební pedagog, sbormistr a skladatel.
taky nic
Jan Rychlík (27. dubna 1916 Praha – 20. ledna 1964 Praha) byl český skladatel v oboru jazzovém, ale i klasickém.
Významnou složkou jeho tvorby se stala filmová hudba. Zkomponoval hudbu k více než šedesáti filmům. Mezi nejpopulárnější patří Limonádový Joe aneb koňská opera, Hudba z Marsu, Stvoření světa či Kavárna na hlavní třídě.
V oblasti hudby vážné komponoval v duchu neoklasicismu. V 60. letech se přiklonil k tzv. nové hudbě. V některých kompozicích využíval Obuchovovu notaci. Nejznámější z těchto děl je jeho Africký cyklus.
Africký cyklus (1962) (zvuky pralesa!)
Trio pro klarinet, trubku a fagot (1948)
Relazioni pro altovou flétnu, anglický roh a fagot
Slavík - Mračno dva smíšené sbor na básně A. S. Puškina v překladu E. Frynty
O skleničku víc (1953) Trnka-Pojar-Rychlík
Ferdinand Greinecker (28. dubna 1893 Bystřice pod Hostýnem – 15. července 1952 tamtéž) byl moravský hudební skladatel.
Zasloužil se o hudební život v kraji. Byl sbormistrem a od roku 1933 členem smyčcového kvarteta. Skladbu studoval soukromě u Eduarda Treglera. Komponoval převážně komorní hudbu, písně a sbory.
(A informace pro Zidaneho: V roce 1951 odešel do důchodu, leč si ho moc neužil.)
Nenalezen.
Miloš Vignati (28. dubna 1897, Přerov – 9. listopadu 1966, tamtéž) byl moravský právník, dirigent, hudební skladatel a pedagog.
Jeho bratr Vilém Vignati (1915–1981) vystudoval medicínu, ale stejně jako bratr se celoživotně aktivně věnoval hudbě. Stal se odborným lékařem v lázních Luhačovice a ve své vědecké práci se zabýval léčebnými účinky hudby. Jeho bratr Jan Vignati (1899-1942) byl primářem patologie v Uherském Hradišti a odbojářem popraveným nacisty.
YT ovšem zná jedině fotbalistu Vignatiho (a další Taliány) a Miloše Bihára (což se příjmení Vignati ani neblíží).
Sice nebyl "úředně" skladatel, ale...:
František Paul (28. dubna 1898 Pardubice – 8. listopadu 1976 Plzeň) byl český herec, zpěvák-tenorista, režisér, libretista, překladatel a hudebník (klavírista, varhaník a divadelní kapelník), 17. srpna 1921 v Pardubicích se oženil se svou kolegyní herečkou Vlastou Kleinovou (1900–1982), po rozvodu se 27. října 1927 v Moravské Ostravě oženil s operní zpěvačkou Boženou Smetanovou (1894), ale v roce 1947 i toto manželství skončilo, jeho třetí manželkou se stala herečka Eva Šenková, se kterou měl dceru herečku Janu Paulovou. Celkem měl 7 dětí.
Mimo jiné otextoval písničky (aspoň některé) z filmu "Irčin románek", které jsme tu měli před pár dny.
Vlak jede krajinou... (z operety Miluji tě) zpívá František Paul
Vlak jede krajinou... (z operety Miluji tě) zpívá František Paul (?) a Franta Hurych - výrazně svižnější
Má lásko, miluji tě (z operety Miluji tě) zpívá František Paul
Na druhou stranu se mi nepodařilo zjistit, kdo operetu "Miluji tě" napsal a František Paul je tam psán nějak mockrát.
Marek Kopelent (28. dubna 1932 Praha – 12. března 2023 Praha) byl český hudební skladatel, klavírista, publicista a organizátor. Dodekafonie a avantgardní hudba.
Karrak pro violoncello a klavír - taky moderní
Praštěné písničky (1967)
Modlitba kamene (1967) pro mluvce, 2 smíšené komorní sbory a 3 tamtamy na slova stejnojmenné básně Vladimíra Holana. Mluvec je Radovan Lukavský
Zastřený hlas nad hladinou klidu (2000)
Concertino pro anglický roh a komorní soubor (1984)
Svítání (1975) - to bude jarní-letní svítání. Zimní zní jinak. |