Písnička pro dnešní denFrantišek Doubravský (7. února 1790 Lomnice nad Popelkou – 28. dubna 1867 tamtéž) - Missa solemnis - jak to bylo, v původním odkaze, rozvrtané na kousky, tak tady vcelku (bez debilních mezireklam, byť jen proskočí)
František Ondříček (29. dubna 1857 Praha-Hradčany – 12. dubna 1922 Milán) byl český houslista, virtuos, hudební skladatel a pedagog. Přezdívalo se mu Král houslistů nebo také Český (Slovanský) Paganini.
Po smrti své první manželky se v roce 1919 znovu oženil. Vzal si svou žačku, houslistku Ellu Stillerovou. Pokračoval v koncertní činnosti, v lednu 1922 měl poslední koncert v Brně. Zemřel v 65 letech, čtyři dny po koncertě v Ženevě, ve vagóně na železniční stanici v Miláně. Příčinou byla náhlá zástava srdce. Manželka Ella ho přežila jen o 3 týdny.
Barcarole, op. 10 (1890) hraje Pavel Šporcl
Fantasie na motivy Glinkovy opery Ivan Susanin (taky zvané „Život za cara“), op. 16 (1889)
Nocturno, op. 17 (1900)
Scherzo capriccioso, op. 18 (1901)8 hraje Pavel Šporcl
Rhapsodie bohème, op. 21 (1906) hrají Japonci
Rudolf Macudzinski (29. dubna 1907 Opatija – 2. února 1986 Bratislava) byl československý klavírista a hudební skladatel.
Jeho otec pocházel z Polska a byl vynikajícím houslistou. Mimo jiné byl koncertním mistrem Německého divadla v Brně a členem Brněnského smyčcového kvarteta (Brünner Streichquartett). Rudolf studoval v Brně na německém gymnáziu a souběžně hru na klavír u Viléma Kurze. U tohoto vynikajícího klavírního pedagoga pokračoval i na mistrovské škole v Praze. Ve skladbě byl žákem Leoše Janáčka a Františka Neumanna.
Fantazia op. 29 (nalezeno jen toto, ovšem ve dvou provedeních)
Antonín Žváček (29. dubna 1907 Hačky – 4. září 1981 Šternberk) byl moravský skladatel a dirigent dechové hudby.
Traduje se, že noty se naučil sám z kostelních knížek a první skladbičky napsal již v šesti letech. Faktem je, že neprošel žádným systematickým hudebním studiem a ve skladbě byl zcela samoukem.
V letech 1928–1929 hrál v královské vojenské hudbě v Rumunsku a po návratu do Čech nastoupil jako hudebník u státní policie v Brně. Tato dechovka pod jeho vedením patřila mezi naše nejlepší dechové orchestry a měla velké úspěchy i v zahraničí, zejména v Rakousku. Po skončení války v roce 1945 se stal vedoucím hudby Sboru národní bezpečnosti v Brně.
Věnovaná (no, nebylo to na 100% ... ;-) )
Uplakaná
Regimentsparade
Morgenblüten
Dožínková
Jehlička
Tišnovanka
Radim Drejsl (29. dubna 1923 Dobruška – 20. dubna 1953 Praha) byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent.
Zemřel za ne zcela jasných okolností krátce před svými 30. narozeninami. Stalo se tak 20. dubna 1953, dva dny po jeho návratu ze studijního zájezdu se Svazem československých skladatelů do Moskvy a Leningradu. Oficiální verze vyšetřování konstatovala sebevraždu. Podle názoru režiséra Vojtěcha Jasného, uveřejněného v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas se nejednalo o sebevraždu, ale o vraždu zinscenovanou agenty sovětské KGB krátce po jeho návratu z cesty po SSSR. Stejný názor má i Drejslova rodina a nejbližší přátelé včetně hudebního skladatele Luboše Sluky. Tato teorie však nebyla nikdy věrohodně potvrzena a navíc vyznívá i dost nelogicky vzhledem k tomu, že Drejsl platil za přesvědčeného, nadšeného a navíc prominentního komunistu, který režimu upřímně sloužil a pomáhal.
No, možná v tom CCCP viděl/slyšel něco, co ani vidět/slyšet nechtěl a poznal co je bolševismus vlastně zač.
Sláva tankům! - ty vole!
Armádě zdar! (tahle se dá ovšem použít za jakéhokoliv režimu, krom teda aprosto pacifistického.)
Ve jménu Jana Žižky (přepis textu není na 100%)
Za Gottwalda vpřed!
Rozkvetlý den (pod tímto, úředním, názvem ji ovšem neznáme!)
Koncert pro klavír a orchestr - Allegro moderato (quasi marcia) (1948/49) - taky něco normálnějšího
Koncert pro klavír a orchestr - Moderato - Allegro assai (1948/49)
Symfonie pros myčcový orchestr |