puschpullTy zase jedeš. Normálně nestíhám..
Naštěstí tentokrát píšeš o albech skupin, které z minula důvěrně znám. Od těch dobrých novinky mám a postupně naposlouchávám.
Pár ukázek z posluchačského deníčku ke starším albům:
THIS WINTER MACHINE - The Man Who Never Was (2017) DR9
Lahodný neoprog z UK. PENDRAGONově splývavá melodika, rozvážné skladby s čitelnou strukturou, úsporně stupňovaná atmosféra, krásně rozvrstvené nástrojové linky dávají vyniknout hudebním motivům, přirozený a uvolněný zpěv. Vynikající komplexní dílo.
5*
TIGER MOTH TALES - The Depths Of Winter (2017) DR12
Excelentní neoprog s excelentním zvukem. Sólo projekt anglického multiinstrumentalisty jménem Peter Jones, jeho třetí album. Hudba je Latimerovsky pozvolná s rytmičtějšími pasážemi. Pozoruhodné dílo je naplněno spoustou proměnlivých melodií a podmanivých harmonií. Super!
4*
TIGER MOTH TALES - Story Tellers Part Two (2018) DR12
Stejná kvalita, jako vloni. Více hudebně rozmanité. Hudebně objevné skladby tu nejsou, zato precizně komponovaný a provedený neoprog s přesahy bez výjimky ano. A to je víc, než bývá zvykem. Anti trendy pohodová artová muzika, čistá radost. Kvalitou výrazně přesahuje letošní chválená neoprog alba, například skupin GALAHAD, RIVERSIDE, GLASS HAMMER, EVERSHIP, ARENA, atd..
4*
PATTERN-SEEKING ANIMALS - Prehensile Tales (2020)
Jen fragment z mého komentu:
...ukrutně nezábavná a frustrující muzika.
2** |