Písnička pro dnešní denStanislav Kyselák (30. května 1915 Němčice nad Hanou – 25. února 1983 Brno) byl český hudebník, pedagog, hudební skladatel a ředitel kůru. Na brněnské konzervatoři studoval u profesora Františka Michálka. Od roku 1938 s přestávkami až do své smrti byl ředitelem kůru a varhaníkem v kostele Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli.
V letech 1940–1945 působil jako učitel hudby v ústavu pro nevidomé, kde vyučoval hru na varhany.
Na YT nic.
František Josef Mach (31. května 1837 Hostouň – 1. července 1914 Kutná Hora[2]) byl český kapelník a skladatel.
Měl přirozené hudební nadání. Jako chlapec zpíval sopránové party v chrámovém sboru. Vyučil se zedníkem, ale současně se naučil hrát na všechny dostupné hudební nástroje. Ve skladbě byl zcela samoukem, ale už v 15 letech zkomponoval mši, která si získala velkou oblibu. Zednické řemeslo opustil a zcela se věnoval hudbě. Od roku 1859 byl členem vojenské myslivecké kapely v Praze, působil i v civilních kapelách a v roce 1867 se stal kapelníkem ostrostřelecké hudby v Kutné Hoře.
Úspěch měly jeho taneční skladby, kterých napsal okolo stovky. Velkou popularitu měla např. skladba "Utíkejte, Prajzi jdou".
No, na YT asi není nic (aneb propracovat se přes FJI ...)
František Jiří Mach, pseudonym František Jiří (5. srpna 1869 Kutná Hora – 10. prosince 1952 Pečky), byl český hudební pedagog a skladatel. Syn předešlého.
A taky nic.
Karel Václav Štěpka (31. května 1908 České Budějovice – 19. října 1989 Praha) byl český hudební skladatel, pedagog a sbormistr.
Komponoval převážně písně a sbory, často s husitskými náměty. Jeho skladatelská tvorba byla silně ovlivněna jižními Čechami, kde vyrůstal a kam se rád vracel. Mezi jeho nejznámější skladby patří například Láska za lesem, Na zámeckém plese, Krumlovské burlesky pro zobcovou flétnu a klavír, Navštěv nás, Kriste žádúcí a další. Ve své tvorbě nezapomínal na děti, jeho koncerty určené pro dětské obecenstvo byly velmi oblíbené.
V parku u Bellarie - aspoň (konečně) něco.
Józef Antoni Franciszek Elsner, znám také jako Joseph Anton Franciskus Elsner, Józef Ksawery Elsner, Joseph Xaver Elsner či Joseph Anton Franz Elsner, (1. června 1769 Grodków ve Slezsku – 18. dubna 1854 Elsnerów (dnes součást Varšavy)) byl polský skladatel německého původu, dirigent, hudební teoretik a hudební pedagog. Proslul zejména jako učitel Fryderyka Chopina.
Navštěvoval místní základní školu a zpíval v chrámovém sboru. Od roku 1781 byl žákem dominikánské klášterní školy a později studoval na jezuitském gymnáziu sv. Matěje ve Vratislavi. I zde zpíval ve sboru a učil se hře pro housle a basso continuo. Zde vznikly i jeho první skladby. Jeho moteto Ave Maria gratiae plena bylo provedeno v roce 1782 v chrámu sv. Vojtěcha ve Vratislavi. V roce 1786 vstoupil pro Teologickou fakultu Vratislavské univerzity, záhy ji však opustil, aby se věnoval studiu medicíny. Na podzim roku 1789 proto odešel do Vídně. O dva roky později však těžce onemocněl a posléze se rozhodl stát hudebníkem.
Nejprve působil jako houslista v divadelním orchestru v Brně a na jaře roku 1792 se stal dirigentem Císařského a královského divadla ve Lvově. Ve Lvově setrval až do roku 1795.
Sultan Vampum - Ouverture (1800)
Andromeda - Ouverture (1806)
Klavírní sonáta č. 2 D dur
Klavírní sonáta č. 3 F dur
Robert Jan Nepomuk Führer (2. června 1807, Praha – 28. listopadu 1861, Vídeň) byl český varhaník a hudební skladatel.
Führer byl zřejmě poněkud neklidné povahy. Kvůli problémům s alkoholem, padělání směnky a podvodům musel roku 1845 opustit Prahu. Žena a děti od něho odešly a on v dalších letech rychle střídal města a zaměstnání. Byl výpomocným varhaníkem a zástupcem divadelního kapelníka v Salcburku, varhaníkem a učitelem hudby v Mnichově, Freisingu, Braunau, Gmundenu a v dalších německých městech. Pořádal koncerty v Rakousku a s Antonem Brucknerem účinkoval na mozartovských slavnostech v Salcburku. Nějaký čas pobýval v Aspachu a Riedu, kde se věnoval převážně skladatelské činnosti. Ani zde se však příliš neuklidnil a v letech 1859–1860 byl dokonce za další podvody dvakrát uvězněn. Pro ředitele věznice v Riedu napsal dokonce oslavnou píseň k jeho narozeninám. Zbytek života strávil v chudobě ve Vídni, pronásledován věřiteli a okrádán vydavateli jeho děl. O jeho situaci vypovídají názvy některých jeho děl. Tři krátké mše s Offertoriem pro smíšený sbor a varhany se nazývají Groschenmessen proto, že prý je prodal za groš. Další Mše pro smíšený sbor a varhany nese název Röckelmesse, protože ji vyměnil za kabát. Jeho poslední skladbou byly Čtyři mariánské antifony a Ecce sacerdos magnus op. 275 pro smíšený sbor a cappella, které zkomponoval těsně před smrtí ve vídeňské nemocnici.
Harmoniemesse
Preludium a moll
Missa in B (na koncu je jeden přívažek)
Sechs kleine Weihnachtspastoralen, op. 271 (pro varhany)
Karel Vrátný, literární pseudonym C. W. Čech nebo Karel z Prahy, (2. června 1819 Praha – 1873?) byl český hudební skladatel a spisovatel žijící ve Španělsku.
Vystudoval polytechniku v Praze. Hudbu studoval soukromě. Stal se úředníkem v Souticích. V roce 1847 odešel jako obchodník do Madridu. Zkomponoval několik oper a věnoval se i literární činnosti. Psal humoresky ze španělského prostředí. Jeho skladby měly úspěch. Předehra k opeře Cleopatra se hrála i na Světové výstavě v Paříži v roce 1867. V roce 1873 se vrátil do Prahy, ale jeho další osud není znám. Jakož i jeho osud na YT.
---------------------
Jeanne-Louise Farrenc, née Dumont le 31 mai 1804 à Paris et morte le 15 septembre 1875 à Paris 9e, est une compositrice, pianiste et professeure de piano française.
Symphonie no 1 en ut mineur, op. 32 (1842)
Sonate pour violoncelle et piano en si bémol majeur, op. 46 (1857)
ženská tu už dlouho nebyla, tak proto. |
Registrace nového uživatele 
