Badel: Zkus se zamyslet spíš nad sebou. Argumentaci jsem zahájil tvrzením, že se jedná o rukopis, nikoliv vykrádání sebe sama, na což jsi reagoval navážením se do mé osoby a urážením. Pokud neumíš uvést jinak svůj názor, než prostřednictvím výše uvedeného, neměl bys raději psát/reagovat. Navíc máš problém s pochopením textu, puňťo, protože v nadsazené větě o "Word to slovo nezná" se NIKDE netvrdí, že když ho neznám já, tak neexistuje. Jinými slovy: strč si tu nadřazenost, moralizování a nevyžádané ponaučování do míst, kde slunce nesvítí.
ad. Tarantino: Fakt, že jiný válečný film zatím Tarantino nenatočil, neznamená, že je to pro něj netradiční látka. Romantická komedie by pro něj byla netradiční, popř. animovaný film pro celou rodinu, nikoliv ale válečná podívaná plná násilí a dialogů.
Myslím si, že tvůrce může vykrádat sám sebe, pokud se vyčerpá a dochází nápady. Nemyslím si, že je to případ Tarantina. Tvá "argumentace" je naprosto mimo: stejné vypravěčské postupy (jj, nachlup - viz Jackie Brownová, Pulp Fiction či Grindhouse: Death Proof, heh), stejná hudební složka (pokud si tvůrce vybírá dobové písně a písně či hudbu z filmů, které má rád, má najednou oslovit skladatele, ale mu složil typicky filmovou, instrumentální hudbu?!? a vykrádá se třeba takový Aronofsky, když spolupracuje s Mansellem?), stejný design (jj, takový stylisticky vypulírovaný Kill Bill a retro-vypadající ošoupaný Grindhouse má stejný design jako prase). To, co jsi vyjmenoval, je rukopis.
Za rozšiřování fikčního světa to nepovažuji, ale to, že postavy z jeho různých filmů se potkávají, dá se sestavit přesný časový harmonogram, kdy se který film odehrál po kterém v tom světě... to JE rozšiřování fikčního světa. Např.: postavy kouří stejné cigarety, poslouchají stejnou hudbu, šerif Michael Parks je v Od soumraku do úsvitu zastřelen, abychom ho v Kill Billovi viděli vyšetřovat "vraždu" Nevěsty (a zjistili, že má syna) a v Grindhouse: Auto zabiják zase kaskadéra Kaskadéra Mikea (a zjistili, že má dceru, s kterou nevychází). |