Koncertní reportUFOMAMMUT, DROM, SCIENCE KILLER - Kabinet MÚZ, Brno, 21.11.2023
Konečně se dostávám k reportu. 21.11. se v brněnském klubu kabinet MÚZ konal koncert mé oblíbené skupiny UFOMAMMUT, který byl pro mne vítanou příležitostí zajít si po dlouhé době někam na živou muziku. Nepotřebuji k životu velké akce, ale klubová scéna má něco do sebe. Překonal jsem vrozenou lenost a na koncert se vydal. V Kabinetu MÚZ jsem byl naposledy asi před 20 lety na divadelní hře podle díla Stepní vlk, dodnes nezapomenutelný zážitek. Provozovalo ji tehdy sdružení „Divadlo v 7 a půl“, což byl skvělý spolek, který v roce 2010 zaniknul.
Protože měly hrát tři kapely, čekal jsem delší podívanou a byl jsem zvědav, jak to zvládnu. Na místě jsem před osmou koupil UFOMAMMUT merch, to znamená dvě alba na vinylu, obzvláště jinak nedosažitelná „Tour Edition“ posledního EP Crookhead potěšila. Výhoda volnosti klubového pidisálu propojeného s hospodou umožnila desky ještě hodit do auta a v klidu se vrátit. Vůbec z celé koncepce KM jsem byl dost nadšený, je neformální, lze se potulovat po hospodě, předsálí s výstavkou desek, cédéček, triček, mikin, nášivek, plakátů a dalších věcí, poklábosit s nefalšovaným Italem, postát vedle frontmana headlinera, všechno tak nějak samosebou. Do prázdného potemnělého sálu se vcházelo od osmi a vzhledem k jeho velikosti cca 15x20 m (to mu ještě fandím), kde čtvrtinu zabralo pódium, se dalo pěkně zblízka dívat technikům i zvukaři na ruce.
Vlastně to ze začátku vypadalo, že moc lidí nebude. Kdo by taky byl v Brně zvědavej na ňákej UFOMAMMUT. Jasně, byly předkapely, o nichž jsem neměl ani tucha, a ty přitáhly dost místních. Vůbec, plejáda týpků různých věkových (nebyl jsem zdaleka nejstarší) a vzhledových kategorií, včetně příslušných dam, byla pozoruhodná. Což mne vedlo ke vzpomínkové úvaze, jak vypadaly podobně tvrdé koncerty před cca 35 lety, které měly publikum zcela homogenní, a koho by napadlo, do jaké pestrosti se to přelije. Kurňa, je to jenom dobře.
První zahřívací skupina SCIENCE KILLER byla z Brna, zpěvák mluvil slovensky, zpíval (čti řval) po nesrozumitelnu. Výrazná byla rytmická dvojice, bubeník během 20 minut měnil 3x virbl, ale byl to sympoš. Všichni byli sympoši, a v pohodě. Hudebně spousta samplů, bzučivých vazeb, hučivých a valivých rytmů, přicházelo to vlnách jako hodně seismický příboj. Styl neumím pojmenovat (psychedelic noise shoegaze?), kvarteto se po půl hodině rozloučilo a začala se přestavovat aparatura. Samply jely dál, až po pěti minutách je musel zvukař přijít na pódium čudlíkem vypnout, srandovní.
Po přestávce nastoupili liberečtí DROM, a ti se mi líbili moc. Dvojřev, kytara, basa, bicí. Hodně tvrdé kytary, asi jako jediní měli zřetelně riffovou strukturu a dokonce něco jako prog metalový vývoj skladeb. Obzvláště poslední dlouhá suita byla pěkně promakaná, skvěle se proměňovala a gradovala, super. Celkově samozřejmě intenzivní nářez, zpěváci se svým growlingem a screaminem libozvučně doplňovali, dobrá atmosféra. Borci byli rádi, že si můžou před UFOMAMMUT zahrát, několikrát to zmínili, a působilo to upřímně. Stejně tak při loučení pronesená věta (krom poděkování) ve smyslu – obejměte někoho, koho máte rádi, a myslete na planetu, jinou nedostaneme – vypadala spontánně. Byli to sympoši a jsem rád, že jsem měl možnost jejich muziku poznat.
Další přestavba na pódiu, přesunul jsem se co nejblíž k němu, sál byl už úplně narvaný. Odhad 150-200 lidí. Chlapíci z UFOMAMMUT jsou výrazné figury a největší sympoši. Aparaturu si s pár techniky chystali, sestavovali a zapojovali sami, tak jsme je mohli pozorovat ze tří metrů dlouho před začátkem jejich setu. Hudebně předvedli to, co se dalo čekat. Precizní instrumentální prezentaci a zároveň viditelnou radost z hraní. Bylo to sonicky strašně hustě špinavý a současně jiskřivý až vzletný. Zde je krásně vidět, že se nedá říct, co dělá z dobré muziky výbornou a ještě lepší. První půlhodina byla jedna monolitická skladba složená z asi pěti tracků, co navazovaly. Prolínala se nová i stará tvorba, psychedelické barvičky promítané na plátno za celou scénou účinně dokreslovaly atmosféru zážitku. Žrádlo pro uši i oči, nebylo těžké se bakchnálně přežrat. Pak se ozvalo italsky zaintonované „děkuji“ a jelo se dál. Soustředěný výkon dával najevo, že tou muzikou žijí. Vzhledem k tomu, že skupina ve svých začátcích byla hodně space elektronická a v současnosti jede drsný nářezový maglajz, střídaly se tyto polohy. Nešlo o jednotlivé skladby nebo jejich části, převalovala se před mnou horká nekonečná láva a každý vypuzený puls magmatu se neustále rozhnětával a měnil. Nezachytitelná hudba, silná, hutná, jako vesmírná hmota, co se teprve má zformovat do hvězdných a planetárních soustav. Zde se skutečně potkalo UFO s mamuty. Těsně před koncem se z mlhoviny vynořily známé zvuky industriálního úvodu Welcome To The Machine, vy víte od koho. Skladbu zahráli celou ve vlastním nepopsatelně plasmatózním provedení, slyšet refrén štěkaný k nepoznání mi za ten výlet stálo.
Po třech a půl hodinách stání jsem se cítil pěkně zadupanej a odcházel jsem před přídavkem. Fyzická schrána potřebovala odjet, aby mohla další den fungovat, duch zůstat chtěl. Skvělá akce, asi si tam brzy na něco zase zajdu, pro změnu zkusím komornější produkci. Kabinet MÚZ pobavil, všechny tři kapely taky, a to je hlavní. |