Písnička pro dnešní denGisela Khoss-Sternegg (17. srpna 1892 Brno – 22. října 1986 Vídeň) byla moravská německá hudební skladatelka, pedagožka a spisovatelka.
Rodiče Gisely byli August Khoss von Sternegg (1860–1927) a Rosa Khoss von Sternegg-Kregczy (1865–1927). Měla bratra Egona Khoss von Sternegg (1895–1941).
V Moravské Třebové absolvovala dívčí lyceum a hudební studie u Hilde Shauer (klavír), v Brně u Heinricha Janocha (klavír), u Lilly Fried-Weigl (varhany) a u Bruna Weigla (teorii a skladbu).
Její práce – klavírní a varhanní skladby, cykly a básně. Od roku 1928 pracovala jako klavíristka, skladatelka a učitelka hudby ve Vídni. Svá díla představila v Brně (1928) a ve Vídni (1933). Spolupracovala s rozhlasem (Rádio Brno 1929).
Na YT nic.
Jiří Kratochvíl (17. srpna 1924 Praha – 9. května 2014 tamtéž) byl český klarinetista, muzikolog, skladatel a hudební pedagog.
Suita Pendenza pro 7 sólových klarinetů
Zuzana Homolová, vlastním jménem Dobromila Baloghová (* 17. srpna 1948, Ružomberok, Československo) je slovenská zpěvačka, folková písničkářka a moderátorka.
Zpočátku se věnovala zhudebňování a interpretaci lidových balad, později slovenské poezie, i tvorbě vlastních folkových písní. Byla členkou sdružení Šafrán.
Autorka hudby u následujících ukázek bez záruky.
Ej v Levoči
Ondřej Škoch & Zuzana Homolová - Prší na habry
Zuzana Homolová & Vlasta Redl - Priletel vták
Zuzana Homolová & Vlasta Redl - Išla Anička na trávu - taková optimistická
Zuzana Homolová & Vlasta Redl - Čo sa stalo nové (ta taky)
Tem čívskem cinteri
Václav Josef Bartoloměj Praupner (18. srpna 1745 Litoměřice – 1. dubna 1807 Praha) byl český hudební skladatel.
Již v mládí byl velmi talentovaným hudebníkem. Za svých studií se seznámil s hrabětem Františkem Antonínem Nosticem-Rhieneckem (pozdějším stavitelem Stavovského divadla), který ho ustanovil svým domácím učitelem a ředitelem vlastního divadla.
Vystupuje i v románu Aloise Jiráska F. L. Věk, v televizním seriálu natočeném podle tohoto románu v roce 1970 režisérem Františkem Filipem hrál Praupnera Vlastimil Brodský.
Kirké (1789)
Víc toho YT nenabízí.
Julius Kalaš (pseudonymy: Luis Kassal, Cajus) (18. srpna 1902, Praha – 12. května 1967 tamtéž) byl český hudební skladatel, pedagog a klavírista.
Až do roku 1948 pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze. Kromě toho působil jako dirigent a autor scénické hudby u divadla Na Slupi, Nového divadla Oldřicha Nového, Národního divadla a dalších pražských divadel. Byl autorem jak vážné hudby orchestrální a komorní, tak i hudby populární. Značnou část jeho díla tvoří operety a hudební komedie. Nejvíce však proslul jako skladatel filmové hudby. Podílel se rovněž na vzniku hudebního pěveckého souboru Kocourkovští učitelé (ukázky tu už byly, i Zidane si jistě dohledá). Byl jejich uměleckým vedoucím a klavíristou.
Tarantella pro velký orchestr
Slavík a růže (1956) Symfonická báseň pro flétnu a orchestr podle Oscara Wilda
Mlynářka z Granady - Předehra - operetta
Mlynářka z Granady - píseň o potěšení
Mlynářka z Granady - Na trojí zámek (pěje Pecka)
Mlynářka z Granady - Duet Laurencie a Francisca
Náměsíčník
Sviňme věnce - z filmu Dům na předměstí (1933) Haas, Plachta, Nedošínská (ta teda nezpívá), Kovářík (těsně v předdůchodovém věku), Vojta, Vítová (k nepoznání) a další
Pěvecké sdružení Kocourkovských učitelů - Opatrnost, matka moudrosti |
Registrace nového uživatele 
