Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Modrá je dobrá
zelená je lepší

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Noční ptáci [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Kecárny) moderuje Desdichado.
Archiv
PRAVIDLA:

1) Bodování probíhá vždy od 0:30 do 4:29
2) Za příspěvek v době mezi 2:00 a 3:29 včetně se přiděluje ještě jeden, bonusový bod.
3) Jedno kolo trvá vždy jeden měsíc od prvního do posledního dne v měsíci.

V této diskuzi je OT povoleno :)

Uzávěrka tohoto kola byla na konci března 2024.

Průběžné pořadí:

31 bodů: Desdichado, Hartmann, Zidane
13 bodů:
x-phile
10 bodů: Gediman
5 bodů: PetrKoz
2 body: pelsa68
1 bod: hanswurst
Průběžné pořadí s bonusovými body:

62 bodů: Desdichado
61 bodů:
Hartmann
59 bodů: Zidane
18 bodů: Gediman
13 bodů: x-phile
7 bodů: PetrKoz
4 body: pelsa68
2 body: hanswurst


Výsledky uplynulého kola (únor 2024):

1. místo: Desdichado, Zidane 27 bodů
2. místo:
3. místo: Hartmann 26 bodů
4. místo: PetrKoz 15 bodů
5. místo: Gediman 7 bodů
Výsledky uplynulého kola s bonusovými body:

1. místo: Hartmann Zidane 52 bodů
2. místo:
3. místo: Desdichado 50 bodů
4. místo: PetrKoz 19 bodů
5. místo: Gediman 14 bodů

Výsledky uplynulých kol a celková tabulka za NEBUDE! HLEDÁ SE CELKOVÁ TABULKA!!!

Noční ptáci

Poslední aktualizace: k 31. 3. 2024 - uzávěrka kola (21060)
Příští aktualizace: k 30. 4. 2024 - uzávěrka kola
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 22062 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
petrkoz PetrKoz 28.10.2024 04:49  23060
D: Zdá se, že máš rád kvalitní hudbu.
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 28.10.2024 04:39  23059
Písnička pro dnešní denJan Šoupal (21. října 1892, Vyškov – 25. listopadu 1964, Ostrava) byl přední moravský hudební skladatel, sbormistr, dirigent a pedagog 20. století, který se proslavil především řízením Pěveckého sdružení moravských učitelů, které v roce 1935 převzal po Ferdinandu Vachovi.
Šoupal pocházel z chudých poměrů, narodil se jako syn soukeníka a kostelníka ve Vyškově. Hudební sluch a velký zájem o hudbu se u Jana projevoval už od raného věku, kdy hrál na housle a zpíval na kůru. I přesto, že bylo jeho hudební nadání mimořádné se rozhodl jít studovat práva, ale hudební kariéra nakonec zvítězila.
Ve svém životě se proslavil i jako vynikající varhaník a klavírista.
Na YT ovšem především úpravy lidových písní a jiných skladatelů pro sbor.
Akú som si frajirenku
Sedmdesát tisíc (Leoš Janáček)
Už jsem opuštěná
Panimama - natočeno v Paříži 1956
Tancuj tancuj (podle Smetany) - natočeno v Paříži 1956
Koncert Pěveckého sboru moravských učitelů 27. prosince 1941 ve Smetanově síni Obecního domu. Sbor pod vedením dirigenta Jana Šoupala zpívá Smetanovu sborovou píseň Modlitba. Z týdeníku Aktualita.

Albert Pek (21. října 1893 Poděbrady – 20. března 1972 Praha) byl český folklorista, dirigent a hudební skladatel.
Lidová hudba se stala významným inspiračním zdrojem i pro jeho skladatelskou činnost. Naučil se hrát na dudy a v roce 1930 založil Pekovo dudácké sdružení. Jako dudák účinkoval i ve filmu Byl jednou jeden král a v loutkových filmech Jiřího Trnky.
Sbíral historické hudební nástroje a jejich repliky. Jeho sbírka byla využita např. ve filmu Staletá krása, který získal v roce 1957 ocenění na festivalech v Benátkách a ve Varšavě. Z jeho skladatelské činnosti je zvláště významná jeho tvorba pro děti.
Sonet 1 - na cimbál (myslím, že hrát pořádně na cimbál je mnohem těžší než na harfu a přesto osobně neznám nikoho, kdo na harfu hrá, ale cimbalisty ano)
Sonet I.lô (divné označení) - je to varianta předcházející skladby.
Nocturno
Meditace - všimnite si, není cimbál jako cimbál! Stejný chlapec, jiný cimbál. Poněkud mne tam znervózňují ty dva odlesky, vypadá to jak svítící anténa.
Rhapsodie pro cimbal solo
Ekloga
Suita ve starém slohu (Branle)
Hans Joachim Teschner* (3 skladbičky) + Albert Pek: Galliarda + Brandle
* Tetička Wiki zná jen Gustava Wilhelma Teschnera (* 26. prosince 1800 Magdeburk - † 7. května 1883 Drážďany), lze předpokládat, že Hans Joachim bude příbuzný, spíš otec nebo děd.

Jarmil Burghauser, vlastním jménem Jarmil Michael Mokrý (21. října 1921 Písek – 19. února 1997 Praha), byl český hudební skladatel, hudební vědec a skautský činovník.
Jarmil Mokrý byl synem akademického malíře Františka Viktora Mokrého a akademické malířky Zdeny Burghauserové. Jméno Burghauser přijal po své matce v letech 1937–8.
V 70. a 80. letech patřil mezi nežádoucí autory, nesměl cestovat do zahraničí, jeho skladby nahrané v rozhlase byly smazány.
Od roku 1935 byl členem skautského oddílu Jaroslava Foglara (pražské Dvojky), kde měl přezdívku Jumbo. Od září 1939 do roku 1946 působil v témže oddíle jako Foglarův zástupce. V poválečném období se do rozpuštění Junáka v roce 1950 podílel na činnosti ve výchovném odboru chlapeckého kmene Junáka, mj. upravil do současné podoby skautskou hymnu. Burghauser se stal předlohou pro postavu Simby, zástupce vůdce skautského oddílu Devadesátky, ve Foglarově knize Pod junáckou vlajkou, která vyšla knižně poprvé v roce 1940.
V letech 1940–45 si vedl podrobný deník, psaný z většiny v klasické řečtině, který je dnes uložen spolu s dalšími jeho dokumenty v Archivu Junáka.
Jako primán gymnázia napsal sci-fi román Vzduchem, který vycházel v roce 1932 na pokračování v dětském časopisu Paleček (ilustrovala jej autorova matka Zdenka Burghauserová).
Jarní vody (1968) - úvodní titulky (zámecký park v Lysé nad Labem?)
Sluha dvou Pánů, suita z baletu na Goldoniho námět (1957)
Sedm reliéfů pro velký orchestr (1962)
Cesty, osm kusů pro smyčce, perkuse, harfu, elektrickou kytaru a cimbál (1964)
Sarabande et toccata (1968)
Karolína a lhář - konec druhého aktu "Pro všechny svaté, bídnici trest!"
Deset skic pro sólovou flétnu (1965) - 8. Allegretto scherzando, to jsou takové kratičké, má jich tam všech 10, leč jednotlivě.

Albert Romanutti (*1995)- zpěvák, skladatel a vystudovaný dirigent - Bert & Friends
České moře - tohle neznáte, to je žhavá novinka (jinak by na něj asi nedošlo)
Akamaféra
Night Rider
Ejchuchu
Haluzinace
Svatý retrievere - ovšem hudba je až epická!

Eliščin Band · Jan Budař - Pan Placík
To jen tak mimochodem - jak jest pro Budaře zvykem, zcela nepoetický text, ale zaujalo (už tím názvem). Tahle písnička mi dosud unikala.
hartmann Hartmann Černý ďábel Ukrajiny - Panzer General developer 28.10.2024 02:59  23058
2hu hu
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 28.10.2024 02:12 - Oblíbené kluby (08:23) 23057
22
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 28.10.2024 02:05  23056
bod
gediman Gediman That gum you like - is going to come back in style 28.10.2024 00:33  23055
BOD
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 28.10.2024 00:30 - Oblíbené kluby (08:23) 23054
1bod jistoty
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 27.10.2024 16:18  23053
ZidaneMáš dávat pozor. Za ty roky bys to už mohl vědět.
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 27.10.2024 02:38 - Oblíbené kluby (08:23) 23052
No a co to je "jako vždycky"?

Co když se mi dneska večer zachce počítat a všechno spočítat?
Jak se bere změna času?
Aha?
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 27.10.2024 02:34  23051
Tak jako vždycky.
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 27.10.2024 02:24 - Oblíbené kluby (08:23) 23050
2až to jednou budu počítat
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 27.10.2024 02:12 - Oblíbené kluby (08:23) 23049
No jo vlastně... ale teď jsou o hodinu posunutý celý Trojky a tím pádem jde bodování týdnů, které ještě nejsou sečteny... přesně tam.

Leda že by si to Desdi pohlídal a při počítání změnu času zohlednil... tak jak to bude, šéfe?
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 27.10.2024 02:11  23048
Zidaneaby ses nedivil!
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 27.10.2024 02:09 - Oblíbené kluby (08:23) 23047
Desdichado [23041]: To už vidíme, hlavně v Trojkách... víš, žes odpoledne ještě nezabodoval, šéfíku? :-)
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 27.10.2024 02:04  23046
Písnička pro dnešní denFrantišek Černý (23. ledna 1861 Pardubice – 3. září 1940 Praha) byl český kontrabasista a hudební skladatel.
"Fantastický valčík" pro kontrabas a klavír (doplnění z ledna, tehdy jsem našel jen jednu skladbu)

František Černý (16. října 1875 Hodolany – 26. srpna 1943 Olomouc) byl moravský houslista a hudební skladatel.
Byl synem vojenského kapelníka Františka Černého (1847 – † po r. 1914). Otec v roce 1866 odešel z armády, usadil se v Olomouci a založil kapelu, která se stala známou po celém kraji. Od otce se mu dostalo hudebního vzdělání a v jeho kapele hudební praxe. Hrál v ní od svých deseti let.
Od roku 1889 byl členem vojenské kapely v Přemyšlu (nyní v Polsku). Na čas od vojska odešel a dělal výpravčího na železnici v Olomouci. V letech 1894–1896 hrál opět u vojenské hudby ve Vídni. Vrátil se do Olomouce a stal se členem divadelního orchestru. V té době se intenzivně věnoval svému dalšímu hudebnímu vzdělání. Studoval skladbu u Josefa Nešvery a hru na housle u Otakara Ševčíka. Na čtyři roky ještě přijal místo bubeníka u vojenské kapely v Pešti. V roce 1910 se vrátil do Hodolan a zde působil až do své smrti jako houslista, kapelník a učitel hudby.
Ukázka ovšem nedohledána.

Jan Bechyna, uváděný též s příjmením Bechina, Bechyňa nebo Bechyně (1810 Nymburk – 16. října 1834 Hradec Králové), byl český vrah a domnělý hudební skladatel. Během vojenské služby v Jičíně zastřelil 4. ledna 1833 ze žárlivosti dvaadvacetiletou Josefku Čilou. Poté byl zatčen, převezen k vojenskému soudu do Hradce Králové, vězněn, odsouzen k smrti a popraven. Během pobytu v hradeckém vězení zpíval lidovou píseň Horo, horo, vysoká jsi, pravděpodobně s několika přidanými vlastními slokami. Kolem jeho osoby vznikla v druhé polovině 19. století romantická legenda, podle níž byl skladatelem této písně; jeho autorství ale později vyvrátili např. Ludvík Kuba a Miloslav Hýsek.
Zpravidla je uváděn jako Jan Bechyna. Ve vyšetřovacím spisu je ale soustavně zmiňován jako Johann Bechina a tímto příjmením se tam také podepsal.
Na vojně sloužil u praporu myslivců v Jičíně. Tam se během kateřinské zábavy seznámil s místní dívkou, Josefkou Čilou, která se v té době nepohodla se svým milencem, obchodníkem Flambergem, a s Bechynou protancovala celý večer. Ani ona, ani její rodiče si ale žádné pokračování jejich vztahu nepřáli. Nešťastně zamilovaný Bechyna za ní docházel, prostřednictvím přátel i s pomocí jejího souseda se s ní snažil navázat kontakt a několikrát se zřejmě i sešli. Vše ale bylo marné, její otec mu další známost s ní zakázal a odmítl mu dát ji za ženu.
Odmítnutý Bechyna byl zmítaný nezvládnutou vášní. V noci z 2. na 3. ledna 1833 zůstal až do třetí hodiny ráno v rozporu se svými povinnostmi ve městě, mimo kasárny, a byl za to potrestán šestnáctihodinovým vězením. V té době ho napadla myšlenka na pomstu. 4. ledna si vzal pistoli svého velitele, napil se v hostinci „na kuráž“, odešel k sousedovi Čilých a jako dříve ho požádal o přivolání Josefy. Ta ale odmítla. Bechyna poté vyšel z domu a schoval se za stodolou, kde v té době byla jeho vytoužená s nevlastní matkou. Jakmile vyšly, střelil Bechyna Josefu do srdce, takže za hodinu zemřela.
Po vraždě se vrátil do hostince, kde se před ostatními – k jejich zděšení a překvapení – k činu přiznal. Zpíval si také „Kdybych já věděl, kde ležet budeš, má zlatá Pepičko!“. Byl zatčen a 6. ledna odvezen do Hradce Králové k vyšetřování. To se protáhlo na řadu měsíců, ale 31. prosince 1833 byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Když tento rozsudek potvrdily také vyšší instance, byl Bechyna 16. října 1834 v Hradci Králové popraven.
Podle Miroslava Hýska je zřejmě skutečností, že Bechyna tuto píseň v base zpíval, služky ji poslouchaly a pak dále šířily; nebyl však jejím autorem, ale znal ji již z dřívějška, pravděpodobně z Jičína.
Horo, horo, vysoká jsi

František Hrdina (17. října 1882 Krč – 20. května 1963 Úvaly) byl český houslista, kapelník a skladatel.
Otec skladatele hrál v cirkusové kapele. Jeho strýc, Josef Hrdina, byl kapelníkem carské kapely v Nižním Novgorodě v Rusku. Neprošel žádným systematickým hudebním studiem. Hře na housle a eufonium i základům skladby se naučil v cirkusové kapele.
Ovšem nenalezeno nic, možná i proto, že hrdinů jsou plné hřbitovy i internet.

Otakar Jeremiáš (17. října 1892, Písek – 5. března 1962, Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.
Romance o Karlu IV. (1917) Zdeněk Štěpánek - recitace
Medynia Glogowska (1922)
Píseň o rodné zemi (1940-41)
Moravské a slovenské národní písně pro sóla, sbor a orchestr (1933)
Bedřich Smetana: Macbeth a čarodějnice (1859) - klavírní skica v orchestraci Otakara Jeremiáše
Bratři Karamazovi (1927)

Miroslav Příhoda (20. října 1912 Ruda – 11. června 1988 Brno) byl brněnský varhaník, zpěvák, hudební skladatel a pedagog.
V letech 1948–1951 vyučoval v tříletém varhanickém kurzu a od roku 1951 byl učitelem na hudební škole Jaroslava Kvapila. Tuto školu však musel opustit neslučitelnost svého náboženského přesvědčení a pedagogické činnosti v komunistickém státě.
Sonáta pro violoncello a klavír (1944) 1. věta - Moderato. Allegro
Sonáta pro violoncello a klavír (1944) 2. věta - Scherzo burlesco
Sonáta pro violoncello a klavír (1944) 3. věta - Largo. Moderato molto. Allegretto
Mládí - Deset skladbiček pro klavír, op. 22 Klavír - Miku Konuma

[ 22062 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt