Písnička pro dnešní denJan Šoupal (21. října 1892, Vyškov – 25. listopadu 1964, Ostrava) byl přední moravský hudební skladatel, sbormistr, dirigent a pedagog 20. století, který se proslavil především řízením Pěveckého sdružení moravských učitelů, které v roce 1935 převzal po Ferdinandu Vachovi.
Šoupal pocházel z chudých poměrů, narodil se jako syn soukeníka a kostelníka ve Vyškově. Hudební sluch a velký zájem o hudbu se u Jana projevoval už od raného věku, kdy hrál na housle a zpíval na kůru. I přesto, že bylo jeho hudební nadání mimořádné se rozhodl jít studovat práva, ale hudební kariéra nakonec zvítězila.
Ve svém životě se proslavil i jako vynikající varhaník a klavírista.
Na YT ovšem především úpravy lidových písní a jiných skladatelů pro sbor.
Akú som si frajirenku
Sedmdesát tisíc (Leoš Janáček)
Už jsem opuštěná
Panimama - natočeno v Paříži 1956
Tancuj tancuj (podle Smetany) - natočeno v Paříži 1956
Koncert Pěveckého sboru moravských učitelů 27. prosince 1941 ve Smetanově síni Obecního domu. Sbor pod vedením dirigenta Jana Šoupala zpívá Smetanovu sborovou píseň Modlitba. Z týdeníku Aktualita.
Albert Pek (21. října 1893 Poděbrady – 20. března 1972 Praha) byl český folklorista, dirigent a hudební skladatel.
Lidová hudba se stala významným inspiračním zdrojem i pro jeho skladatelskou činnost. Naučil se hrát na dudy a v roce 1930 založil Pekovo dudácké sdružení. Jako dudák účinkoval i ve filmu Byl jednou jeden král a v loutkových filmech Jiřího Trnky.
Sbíral historické hudební nástroje a jejich repliky. Jeho sbírka byla využita např. ve filmu Staletá krása, který získal v roce 1957 ocenění na festivalech v Benátkách a ve Varšavě. Z jeho skladatelské činnosti je zvláště významná jeho tvorba pro děti.
Sonet 1 - na cimbál (myslím, že hrát pořádně na cimbál je mnohem těžší než na harfu a přesto osobně neznám nikoho, kdo na harfu hrá, ale cimbalisty ano)
Sonet I.lô (divné označení) - je to varianta předcházející skladby.
Nocturno
Meditace - všimnite si, není cimbál jako cimbál! Stejný chlapec, jiný cimbál. Poněkud mne tam znervózňují ty dva odlesky, vypadá to jak svítící anténa.
Rhapsodie pro cimbal solo
Ekloga
Suita ve starém slohu (Branle)
Hans Joachim Teschner* (3 skladbičky) + Albert Pek: Galliarda + Brandle
* Tetička Wiki zná jen Gustava Wilhelma Teschnera (* 26. prosince 1800 Magdeburk - † 7. května 1883 Drážďany), lze předpokládat, že Hans Joachim bude příbuzný, spíš otec nebo děd.
Jarmil Burghauser, vlastním jménem Jarmil Michael Mokrý (21. října 1921 Písek – 19. února 1997 Praha), byl český hudební skladatel, hudební vědec a skautský činovník.
Jarmil Mokrý byl synem akademického malíře Františka Viktora Mokrého a akademické malířky Zdeny Burghauserové. Jméno Burghauser přijal po své matce v letech 1937–8.
V 70. a 80. letech patřil mezi nežádoucí autory, nesměl cestovat do zahraničí, jeho skladby nahrané v rozhlase byly smazány.
Od roku 1935 byl členem skautského oddílu Jaroslava Foglara (pražské Dvojky), kde měl přezdívku Jumbo. Od září 1939 do roku 1946 působil v témže oddíle jako Foglarův zástupce. V poválečném období se do rozpuštění Junáka v roce 1950 podílel na činnosti ve výchovném odboru chlapeckého kmene Junáka, mj. upravil do současné podoby skautskou hymnu. Burghauser se stal předlohou pro postavu Simby, zástupce vůdce skautského oddílu Devadesátky, ve Foglarově knize Pod junáckou vlajkou, která vyšla knižně poprvé v roce 1940.
V letech 1940–45 si vedl podrobný deník, psaný z většiny v klasické řečtině, který je dnes uložen spolu s dalšími jeho dokumenty v Archivu Junáka.
Jako primán gymnázia napsal sci-fi román Vzduchem, který vycházel v roce 1932 na pokračování v dětském časopisu Paleček (ilustrovala jej autorova matka Zdenka Burghauserová).
Jarní vody (1968) - úvodní titulky (zámecký park v Lysé nad Labem?)
Sluha dvou Pánů, suita z baletu na Goldoniho námět (1957)
Sedm reliéfů pro velký orchestr (1962)
Cesty, osm kusů pro smyčce, perkuse, harfu, elektrickou kytaru a cimbál (1964)
Sarabande et toccata (1968)
Karolína a lhář - konec druhého aktu "Pro všechny svaté, bídnici trest!"
Deset skic pro sólovou flétnu (1965) - 8. Allegretto scherzando, to jsou takové kratičké, má jich tam všech 10, leč jednotlivě.
Albert Romanutti (*1995)- zpěvák, skladatel a vystudovaný dirigent - Bert & Friends
České moře - tohle neznáte, to je žhavá novinka (jinak by na něj asi nedošlo)
Akamaféra
Night Rider
Ejchuchu
Haluzinace
Svatý retrievere - ovšem hudba je až epická!
Eliščin Band · Jan Budař - Pan Placík
To jen tak mimochodem - jak jest pro Budaře zvykem, zcela nepoetický text, ale zaujalo (už tím názvem). Tahle písnička mi dosud unikala. |
Registrace nového uživatele 
