Vigil In A Wilderness of MirrorsProhnala jsem album nejnovější, zásadně upgradovanou verzí své prožitkové vnímatelské aparatury :) a s padajícím soumrakem zapůsobilo až magicky... Proplétá se tam toho spousta, cover art opravdu hezky zapadá. Znovu jsem si například připomněla, jaký je Fish mistr decentní balady - on se nikdy netrhá okatě na kusy, vše se děje v náznaku, tlumeně, reflektovaně (reflexe je u něj zásadní duševní pochod, i ta zrcadla bych vztahovala spíš k niterným procesům, resp. stejně silně k nim jako k vnějšímu světu), ale v každém drobném gestu je plnost emocí. Vůbec je celé album nesmírně živé. Žádný papundekl, žádné vycpávky, na každou cihličku se dá sáhnout a každá se pohne a otevře průchod do celého nového světa.
Teď jsem napočítala nejmíň čtyři řadovky, které vůbec neznám a budou poprvé. Skoro bych si sama záviděla, co mám před sebou ;) |