Ano, sleduji například kanál s italskými raritami. Hudba občas skvělá, nedosažitelná, současně utrpení z katastrofálního zvuku. Nedá se nic dělat, přijímám věci jak jsou.
Autenticita jako idea je nezbytná. Je třeba mít cíl snažení, který současně funguje jako stimulátor. Jinak nikam nedojdeš. Kdyby mi někdo na začátku řekl, co všechno budu muset absolvovat, nešel bych do toho. Tušil jsem zlomek a váhal jsem, realita byla daleko krutější. Na druhou stranu byla tu právě ta idea, a dokonce jsou tu i výsledky. Sice přetěžkou dřinou zaplacené, šupinky zlata na dně roky ručně hloubeného dolu, ale jsou. Je to dost? Vlastně nevím, až tak dalece ideál nezáří, že by mi všechno obhájil a opodstatnil. Jsem však dalek prohlášení V. Frištenského, co po nezměrných útrapách dosáhl severního pólu a prohlásil "Dobyt! No nic moc…" Takže - Dobyt! Je to super! Stálo to za to.
Ještě si dovolím podotknout k "platónskému světu čistých idejí", že to je můj mentální zdroj všeho snažení. Pouhý teoretický počátek. Ve chvíli, kdy přinese reálný výsledek spojený s mnohým praktickým úsilím, je idea převedena do jevově reálného světa, zhmotněna a ověřena. Přestává tak býti pouhou filozofickou ideou. Nikdy nemudruji naprázdno, vše si ověřuji opakovaným pokusem a občasným omylem, a hledáním cest k cíli vedoucím. Ale, a to jsi zřejmě měla na mysli, při zachování co nejvyšší míry oné prvotní čisté idey ve výsledném produktu. Tak blízko jak snad mohl být jen master tape. I to mne hřeje a beru to jako kompliment. |
Registrace nového uživatele 
