bodKapitola VIII
Smrt
Trůny nebeské dobrým duchům, zlým propast pekelnou, pozemský svět Bůh dal dědictvím nám. Nebesům pokoj a odměňování ctností, peklu muka a trestání hříchů, nám mocný vévoda všeho-míra poručil zemskou souš a mořská vodstva se vším, co na nich je, abychom pleli a mýtili všechnu nadbytečnost. Zauvažuj, hlupče, zkoumej a rydlem rozumu zaryj do své mysli, a shledáš: kdybychom od časů prvního člověka zhněteného z hlíny nemýtili na zemi lidi, v pustinách a divočinách zvěř a plazy, ve vodách bujně se množící šupinaté a hladké ryby — nikdo by teď pro drobné mušky neobstál, nikdo by teď pro vlky se neodvážil z domu, člověk by požíral člověka, zvíře by hltalo zvíře, každičký živoucí tvor jiného tvora, protože potravy měli by nedostatek, země jim byla by těsná. Je hlupák, kdo oplakává mrtvé. Přestaň! Živí s živými, mrtví s mrtvými, jak tomu bylo dosud. Uvaž lip, hlupče, čeho želíš a čeho bys želet měl! |
Registrace nového uživatele 
