bodKapitola XII
Smrt
Kdybys dovedl správně měřit, vážit, počítat či psát, taková slova bys z duté hlavy nevypustil. Klneš a dožaduješ se odplaty, bez rozvahy a marně. K čemu takové oslovství? Řekli jsme již, jak vzdělaní, jak umní, urození, počestní, veselí, slušní lidé a všechno, co žije, musí zajít naší rukou; přesto reptáš a říkáš, že celé tvé štěstí se zakládalo na tvé čisté, výtečné ženě. Jestliže se podle tvého zakládá štěstí na ženě, pak ti radíme, aby ses štěstí držel. Hleď jen, aby se nezvrtlo v neštěstí! Pověz nám, na počátku, když sis svou vychválenou ženu bral, shledals ji výtečnou, nebo jsi ji výtečnou učinil? Pokud jsi ji shledal výtečnou, pak uvážlivě hledej: nalezneš ještě výtečnějši, čistší ženy na zemi, z nichž jedna ti třeba manželstvím připadne; pokud jsi ji však výtečnou učinil, plesej: jsi živoucí mistr, který ještě dokáže ženu k výtečnosti vychovat a dovést. Leč řeknu ti jinou věc: čím více lásky se ti dostane, tím větší tě potká žal; kdyby ses nad lásku povznesl, byl bys již žalu ušetřen; čím větší radost z poznané lásky, tím větší žal z lásky pozbyté. Žena, dítě, jmění a všechny pozemské statky přinášejí na počátku něco radosti a na konci víc žalu; veškerá vezdejší láska se obrací v žal: žalem končí láska, radosti končí zármutkem, po slasti přichází strast, libost končí nelibostí — k takovým koncům spěje všecičko živé. Snaž se je poznat lip, jestli chceš krákorat chytře! |
Registrace nového uživatele 
