bodKapitola XV
Oráč
Okrášlených vytáček má zapotřebí každý provinilec. Nejinak si vedete i vy. Sladce a hořce, mírně a drsně, laskavě a příkře se stavíte těm, jež se chystáte podvést; nepokrytě se to ukázalo na mně. Jakkoli se děláte hezkou, přec jen vím, že jsem od své ctnostíplné, přesličné ženy odloučen skrze vaši zatvrzelou nemilost. Též dobře vím, že takové moci kromě Boha a vás není nikdo mocen. Od Boha však takto trýzněn nejsem: kdybych se provinil proti Bohu, což se pohříchu častokrát stalo, ztrestal by mě, nebo by se mne zastala čistá Panna. Vy jste ten strůjce zla. Proto bych rád věděl, kdo jste, co jste, jaká jste, odkud jste a k čemu jste, že máte tolik moci a bez upozorněni jste mne tak zle obeslala, zpustošila můj přeslastný palouk, podryla a vyvrátila baštu mé síly. Aj, Bože, utěšiteli všech smutných srdcí, utěš mě a potěš nebohého, smutného, vyhoštěného, osamělého muže! Uval, Pane, zkázu, čiň protivenství, sešli útrapy a zmar na ohavnou smrt, která je tvým i nás všech nepřítelem! Vskutku, Pane, v tvém tvorstvu není nic mrzčího, nic ohyzdnějšího, nic škůdnějšího, nic krutějšího, nic nespravedlivějšího než smrt! Kruší a hatí veškeré tvé vladařství, bere si raději, co je kloudné než nekloudné; pochybné, letité, neduživé, marné lidi tu často nechává, dobré a nemarné uzme. Suď, Pane, spravedlivě nespravedlivého soudce! |