bodKapitola XXV
Oráč
Fuj, vy ohavná nestydo! Jak znevažujete, hanobíte a nectíte hodnotu člověka, tvora Bohu nejmilejšího, jen abyste božství potupila! Teď teprv poznávám, že jste prolhaná a že jste nebyla stvořena v ráji, jak říkáte. Kdybyste přišla na svět v ráji, pak byste věděla, že Bůh stvořil člověka a všechny věci, a že je stvořil velmi dobré, člověka nad ně vyvýšil, svěřil mu nad nimi veškerou vládu a položil mu je k nohám, aby panoval pozemským zvířatům, nebeským ptákům, mořským rybám a všem plodům země, což také činí. Kdyby byl člověk tak ničemný, špatný a nečistý, jak pravíte, pak by věru Bůh vykonal nečistý a neprospěšný skutek. Kdyby všemohoucí a velebná ruka byla uhnětla člověka tak nečistého neřádského, jak líčíte, byla by tvůrcem hodným trestu a hany. Pak by ani neobstálo, že Bůh všechny věci a člověka nad nimi stvořil velmi dobré. Pani Smrti, zanechte planých řečí! Pomlouváte nejkrásnější boží výtvor. Andělé, ďáblové, sýčkové jsou duchové obmezeni boží mocí: člověk je nejcennějším, nejumnějším a nejsvobodnějším dílem božím. Bůh ho učinil podle své podoby, jak i sám pravil na počátku stvoření světa. Který mistr kdy vytvořil tak dovedné a nádherné dílo, tak mistrovský kousek, jako je lidská hlava? V ní jsou skryty důmyslné vlohy, s božskými rovnomocné: tam v oční bulvě je zrak, nástroj navýsost spolehlivý, mistrně zrobené zrcadlo, dohlédne až k průzračným nebeským sférám. Tam v uších sídlí sluch do dálky sahající, dokonale uzavřený tenkou blankou, aby vnímal a lišil rozličné libé tóny. Tam v nose sídli čich přístupný skrze dvě dírky, důmyslně spravené pro vychutnáváni lahodných a rozkošných vůní sytících duši. Tam v ústech jsou zuby, vší denní potravy mleči; též tenký plátek jazyka sdělující lidem v úplnosti míněni lidí; navíc i zkušebna lahodných chutí rozličných jídel. Nadto v hlavě sídlí myšlenky vycházející z hloubi srdce, jimiž člověk střelhbitě dosáhne jakkoli daleko; přemýšlením se člověk šplhá k božství, ba i nad ně. Jen člověk požívá rozumu, skvostného pokladu. Jen on je tím půvabným kusem hlíny, jaký neumí vytvořit nikdo, leč Bůh, v něm je takto s moudrostí ztvárněno dovedné konání, veškerý um a mistrov-ství. Nechte být, paní Smrti! Chováte nenávist k lidem: proto o nich nepromluvíte dobrého slova! |