AntonySice zrovna nevím, kde mi hlava stojí, kam jsem dala oči a kterou nohou vstala (abstrakce je náročná životní forma), ale my medvědi rozhodně nevyjeme. Vůči rozličným formám kolektivismu jsem imunní. Řídím se tím, co se mi dlouhodobě osvědčuje - například neignorovat, když se něco evidentně děje, ale vzít to do hry. Rozvíjet, co vidím jako smysluplné, neposilovat, co smysluplné není. Řešit (když je třeba) nejlépe tam, kde situace vznikla, s lidmi, kterých se týká. Všímat si i toho dobrého, nejen problémů. Nechávat věci pokud možno v lepším stavu, než jsem je našla. Neschovávat se s tím, co je pro mě důležité. Dělat si vlastní názor. Smířit se s faktem, že lidi nepřesvědčím, když si něco budou chtít myslet... |