Ať mě lidi klidně nazvou pravdoláskařem nebo milovníkem Cikánů......ale s tím, co napsal Erik Tabery v úvodníku aktuálního Respektu na 100 % souhlasím.
"...
Lidé si stěžují, že Romové mají výsadní postavení. Kde prosím? V restauracích, kam je nepustí? Na úřadu, který je považuje automaticky za zneuživatele dávek? Ve školách, kde děti rovnou vyhazují ze základních škol? Ne, nějaké lepší postavení Romů neexistuje. Lepší zacházení nepřichází ani ze strany policie. Fakt, že nevyřeší kriminalitu páchanou Romy, nemá nic společného se vstčícností a ani strachem. Je to dáno laxností k páchání trestných činů, s níž se setkáváme dnes a denně v různých koutech země. A je přitom jedno, kdo se jí dopouští.
Po dvou odporných útocích několika zdivočelých romských výrostků se dělají hromadně zabijáci z celé menšiny. Proč to samé tedy neděláme z nás samých, když v poslední době hned několik 'našich' zástupců házelo zápalné lahve na domy romských rodin a málem při tom upálili sotva dvouleté děvčátko?
Ve většině komentářů, které byly v poslední době publikovány, stojí, že Romové musí chtít v první řadě sami, aby se situace zlepšila. To je krásná rada od psacího stolu z centra velkého města. O nutnosti vlastní aktivity Romů přece není sporu, ale pravda je taková, že nejdříve musí být jasná koncepce, co s problematikou udělat, a pak snaha ji naplnit. Pokud máte za sebou zvláštní školu, všichni kolem vás automaticky považují za příživníka a zlodějě, práci neseženete ani náhodou a ještě vám pod okny křičí, že vás zabíjí kvůli tomu, že někdo, s kým nemáte nic společného, někde něco provedl - nakolik 'na vás' by mohla být změna k lepšímu?"
Erik Tabery: Když se volá lynč (Respekt 36/2011, str. 3) |
Registrace nového uživatele 
