Nějakou dobu sleduji personálně propletená tělesa CHURCH OF THE COSMIC SKULL a DYSTOPIAN FUTURE MOVIES. Do propletence ještě patří sólo desky Billa FISHERa, který má většinu hudebního dění komunity na svědomí.
Každé seskupení hraje dost odlišnou muziku. Na svých deskách hraje pan Fisher psychedelic rock s výlety někam do Vaudeville, Kosmická lebka je důsledně art rocková, zato Dystopické filmy jsou krásně postrockově do sebe zahleděné. Ale po svém, a to je hlavní.
Dneska jsem si pustil tohle:
DYSTOPIAN FUTURE MOVIES - War Of The Ether (2022)
Absolutní nádhera. Jejich svojský alternative postrock je duši obluzující. Celou dobu mi vrtalo hlavou, co je na jejich pojetí tak zvláštní. Pak mi to došlo. Je na nich nejdivnější to, že jsou přirození. Poslechněte si vokál, žádné uniformní filtry, žádný voice tuning, prakticky jen přírodní hlas. Bicí, žádné cirkusácké krkolomnosti a předváděčky, aranže takřka minimalistické, neuslyšíte nic z rutinních trendů. Přitom muzika je ryze současná. Velmi to vyniká v klipu. Všichni jsou tam kvůli muzice. Tohle je poctivý přístup. Rafinované v jednoduchosti, na niž dnes koukáme jako na zjevení.
Youtube
Bandcamp |