Jenom volně přihodím do kotlíku, když už jsem pustila z láhve přemýšlivého džina - možno nechat volně macerovat. Já si totiž opravdu nemyslím, že řešením je našlapovat kolem druhých po špičkách a dávat si pozor, abychom se jich náhodou nečím nedotkli, to je hrozně svazující. Tohle je hodně velké téma dnešní doby a baví mě představa, že třeba nějak zvládneme vespolek nastavit proces, který nebude nikomu svazovat křídla ani podrážet nohy.
Přemýšlím tedy, jestli je možné změnit city a prožívání tím, že se něco dozvím? Asi jo - zkuste říct zarytému veganovi vprostřed chodu, že to není tofu.
Je možné někomu zkazit zážitek? Klidně, když na něj začnu mluvit uprostřed filmu (sledování západu slunce, jiné aktivity). Ale možná je to takhle jednoduché, žádné posvátné nevyslovitelno, jen prostá kolize různých drah v mozku.
Kamarádka je z hudební vědy tak vycepovaná na poslechy, že při hudbě vůbec nedokáže vizuálně vnímat, prostě už pro tenhle kanál nemá kapacitu. Obvyklejší je to naopak, ale tohle prostě má každý nějak nastaveno, má své preference a limity. Možná za tím není žádná magie. |
Registrace nového uživatele 
