The TANGENTAndy Tillison hovoří o tom, s jakým záměrem The Tangent vznikli... těžko říct, do jaké míry je v tom nadsázka:
"Skupinu jsem vytvořil jako jistý design. Věděl jsem, co dělám. Chtěl jsem mít kapelu, která bude opravdově progrocková, ale nebude znít jako Genesis. Chtěl jsem, aby v tom byl ten jazz, který Yes nebo ELP mají, ale Marillion, Pallas či IQ ne. Aby měla anglický zvuk, ale ne ten nóbl, spíš do Canterbury. Aby to bylo funky, uvolněné a založené na opravdu skvělých hráčích. Chtěl jsem být schopný se skupinou z progové škatulky kdykoli vystoupit, kdybych chtěl, ale skutečný záměr byl přinést něco nového dovnitř. Chtěl jsem, aby v našem soundu hráli stejně velkou roli Earth, Wind and Fire jako ELP. Také jsme plánovali zůstat u mého hlasu, což není každého šálek. Takže našimi vzory v tom, jak zacházíme s vokály, se stali Peter Hammill, Andy Latimer, Lee Jackson. Pokud jde o texty, smíchali jsme Joni Mitchell s Peterem Hammillem a Rogerem Watersem a též s anarcho punk kapelami jako Chumbawamba nebo Crass. Chtěli jsme, aby naše hudba vyprávěla příběhy, měla své postavy, a v průběhu deseti alb jsme zpívali o více než čtyřiceti různých tématech. Některá jsou vážná, jiná humorná - chtěli jsme, aby to byla taky zábava. Myslím, že při vzniku skupiny měli svůj význam taky Douglas Adams, Eddie Izzard, Alan Bennett a Monty Python.
A taky říká (krátím): "V hudbě jde o to konat, když inspirace proudí. V téhle fázi života je pro mě skvělé, že mám dobrou nahrávací smlouvu, která mi umožňuje jít do toho, když mám energii, a počká na mě, když potřebuju dobít baterky. Nemám tvorbu naplánovanou v kalendáři. Děje se to, když se to děje!"
Kruci, to je sympaťák. |