OliasUž rozumím, jak to myslíš :) Úplně mladé kapely z progresivního soudku jdou většinou trochu víc do metalu, přijde mi, souvislosti a vlivy se tam vynořují jiné - pro příklad namátkou AVKRVST, The ANCHORET, NOSPUN, vše loňské debuty.
Nicméně zmiňovanou druhou vlnu bych neházela na jednu hromadu ani mezi sebou navzájem... TILLISONA jsem citovala proto, že se mi jeví bezděčně vystihovat rozdíl mezi The TANGENT a například The FLOWER KINGS. Tento rozdíl vnímám pocitově v kategoriích jako "mramor vs. pískovec", celkově na mě působí obě kapely jako postavené na jiných principech.
Roine STOLT je charismatický typ, vizionář působící do velké míry kouzlem osobnosti. Občas jenom barvitě a rozmáchle plácá, dost akutně mu hrozí vyčerpání - jeho imaginace je založená na substanci, na tom, že vidí "něco". Andy TILLISON to má evidentně víc promyšlené, ale ne jako kalkul, spíš si určil mantinely. V nich je ochoten a schopen se pohybovat volně, objevovat, nechávat se překvapit. Plyne mu to zkrátka přirozeněji, člověk mu vlastně věří i různá hluchá místa, protože i ta k životu patří.
No a jím uváděný smysl pro humor, ten je v neoprogu dosti vzácným zbožím. Třeba Neal MORSE ho nemá vůbec, ke své škodě. I když hudebně poslední roky překvapuje, hlavně druhý díl Josepha je vážně dobrý. |
Registrace nového uživatele 
