1Tak ty tvý představy... všiml sis, že jsem do tě od výstavy nešil?
A ty si nedáš pokoj... no dobře :-)
Stál krámek v jakés ulici,
v něm párky, buřty s hořčicí
a bonbóny a sýr a sladký mák.
Tam chodil Desdi potají
tak, jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák.
Pro jeho duši nevinnou
pan Zidane byl hrdinou,
když po obědě začal prodávat.
Měl jazyk mrštný jako bič,
Desdi byl z něho celý pryč
a toužil se též prodavačem stát.
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,
všechno máme, co kdo chcete,
obchod kvete, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc?
On nezapomněl na svůj cíl
a i když véšku vychodil,
mohl z něj bét prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas,
náhle zaslech volat pošty hlas
a znenadání vám u schránky stál.
Modrej pruh a zelenej pruh.
červenej pruh a žlutej pruh
všechno máme, co kdo chcete,
pošta kvete, jen si račte říct.
Modrej pruh a zelenej pruh.
červenej pruh a žlutej pruh,
naložíme, zazvoníme, utečeme,
co jsi náš Bůh,
prosím pěkně, mohu zase zítra nezvonit?
|
Registrace nového uživatele 
