| SAGA - Worlds Apart (1981)Rozdíl mezi digitálem (našla jsem pouze na YouTube) a vinyl ripem je zde prostý a zásadní: z digitálu bych album vůbec nedala, zvuk kláves a hlavně bicích je tady pro moje uši tak nepříjemný, že se během pár vteřin otřásám odporem a musím to vypnout. Vinyl rip posunuje zvuk do mezí snesitelného, byť místy těsně a napoprvé jsem poslech též záhy vzdala. Což by byla škoda, dál jsou i hezké pasáže a celkově je album pěkným zástupcem asi poslední vzletně optimistické a hrdě sebevědomé dekády; tyto kvality vnímám (byť zcela jinak zpracovány) i v osmdesátkovém metalu. SAGA mají ještě něco (co má vlastně metal této éry svým způsobem taky) - mají imaginaci. Vytvářejí kouzelné scenérie, magické světy. Pohrávají si zkrátka se silou a silami, osmdesátky byly velmi silová, robustní dekáda. Nejenom díky ramenním vycpávkám, obřím účesům, masivním šperkům, pronikavým parfémům a výrazným, až zářivým barvám, ale také pro vyhraněné názory nebo ještě doznívající sexuální otevřenost. Byla to éra, v níž se jednotlivé kultury a charaktery maximálně "vybarvily" (mimo jiné též zlatý věk akčních filmů, jasného rozlišení dobra a zla), ale ještě se nezačaly slévat dohromady. Svět byl asi naposledy přehledný, před pádem železné opony - to jen abychom do nostalgie nezabředli příliš. Kanadská hudební scéna mi většinou lahodí, ale stejně jako jsem nikdy nepřišla na chuť RUSH, neoblíbím si zřejmě ani tento čtyřpísmenkový spolek. |
Registrace nového uživatele 
