To sedí, když jsem byl harantě, náš kočičák velmi rád chrápal v koupelně v kýblu (!!!), do kterýho občas máma házela špinavý ručníky "na vyprání" a tak.
Po pár sháněních "kde ten kocour zase je?" (když nebyl nikdo doma, kočičáka jsme zavírali do koupelny, rodinnej domek, bylo tam okno, takže světlo měl, žrádlo měl, vodu taky a kočičí záchůdek stejně tak) objeven právě v kýbli na ručníkách a od té doby, když jsme kočičáka hledali, i kýble nezapomenout prohlédnout... aj tam se vešel a byl spokojenej. |