Mně se Karty na stole líbily, ale ve srovnání s jinými knihami od A.Ch. trochu míň. Vadilo mi to, co původně Agatha zamýšlela jako přednost - že je od začátku počet podezřelých omezený na pouhé 4. Na jejích detektivkách zbožňuju právě to, že mě vždycky převeze a vrahem je někdo, koho bych si vůbec netipoval, ale tady bylo jedna ku čtyřem, že čtenář odhadne správně, což podle mě trochu umenšilo napětí. |