JAZZ Q - Martin Kratochvíl & Jazz Q – Hvězdoň / Asteroid (1984)
Poslouchala jsem večer asi třikrát, jelikož jsem ke spuštění použila jiný player než obvykle (točí se na něm gramofonek, cool!) a nevšimla si, že tenhle má nastaven automaticky repeat. Po dvou hodinách už mi to bylo divné :D napřed jsem si tedy obdivně říkala, že tihle jazzmani mají vážně výdrž... tož tak se mnou. Měla jsem díky tomu příležitost se do hudby, která mi evidentně vypnula logické uvažování, důkladně ponořit. Světová třída, rozhodně. Suverénní, radostné hraní s atmosférou, která člověka přiklopí a obloudí. Napřed jsem si všimla, že mají fakticky luxusní bicí, potom kytaru (i když je slyšet jen občas), trubka výborná, klávesy...
Celkově váhám, jestli mezi sebou a pódiem vidím stolek se skleničkou, nebo jen další hlavy, je to zkrátka napůl mezi plným poslechem a kulisou. Světlo se přibližuje a vzdaluje, provoz houstne (míhavá záře velkoměsta na víceproudé silnici, další silná asociace), číšníci krouží stále úžeji... je to spíš kulisa, a někdo mi chce něco vyprávět, příliš mnoho podnětů, trochu moc upovídané, nakonec. To byl moment, kdy na mě krásy začalo být příliš a jala jsem se zkoumat, čím to :) Zvuk luxusní, dává vyniknout všem nástrojovým finesám, vytváří příjemný prostor, volný, leč útulný. Poseděla jsem ráda. |