V Rusku nikdo oficiální není a nemůže být nezávislý. A ten kdo jem, ten má potíže.
Nehledě teda k tomu, že nezávislost jako princip v podstatě fakticky neexistuje, vždycky jde o to, být nezávislý na někom/od někoho/něčeho, nenechat si od jiného (subjektu) diktovat co mám dělat, co si mám myslet, ale nejde to za každou cenu. Například na rozkaz "Opustit prostor" se nemůžu tvářit nezávisle a zůstat tam, protože si přece nenechám diktovat a pak jako debil uhořet. (Aneb jeden extrémní příklad na ukázku, aby to bylo jasné i Ovčáčkovi.) |