DesdichadoJoo, bouřky. Takhle z okna miluju. Nás většinou obchází, buď si tu vodu na sebe stáhne Moravský kras, čili víc na sever, nebo brněnská přehrada na jihozápad.
V tom filmu (Bandité pro baladu) taky řádila bouřka - Miroslav Donutil chtěl z vrtulníku za tmy slanit na pódium, protože herec přece nemůže zmeškat představení! (Zažila jsem divadlo, kde jednoho o přestávce vezli šít rozražené obočí, a pak dohrál. Samostatný živočišný druh, komedianti.)
Mimochodem, tohle má často Shakespeare, že vypjaté konflikty provází bláznivé počasí. Alžbětinci věřili na harmonii sfér, oběma směry. Že když se něco vymkne v pohybu kosmických těles, propíše se to do dramatu mezi lidmi, a naopak. Když se například děti budou bouřit proti rodičům, srazí se někde dvě planety... Po každém velkém rozšíření vědomí, pokud jde o obraz světa, následuje období hledání rovnováhy. My to teď máme extrémně akcelerované a navíc sociální sítě fungují způsobem, který vyčerpává lidskou empatii, nemáme na tolik neštěstí v přímém přenosu emocionální kapacitu. |