Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Komu se nelení,
tomu se zelení.

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Ikarie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Sci-fi a fantasy) moderuje Rooz.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46
Zcela volná diskuze o povídkách vyšlých v Ikarii, o časopisu samotném, o zákulisí fandomu, soutežích, popřípadě o amatérském psaní povídek.

Web XB-1, Web Pevnosti, Web Fantasy & ScienceFiction magazínu

Obálky k anketám najdete na Homepage.

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 1154 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
slarque Slarque Každý tvor má své vlastní - šílenství 14.11.2011 22:15  2892
16 zúčastněných? To není moc vysoké číslo.
idle idle jsou-li tam tvorové jako my - jsou-li tam žáby taky 14.11.2011 21:28  2891
A dostanu? :)
hyperion 14.11.2011 21:15  2890
Tak musím říct, že jsem si u kvízu na Puls nekonečna říkal, jak jsem byl tentokrát hodný a otázky jsou lehké. Ovšem prozatím z 16 zúčastněných hned 7 neprošlo. A idle zase jako první ze všech a za dobře, skoro jakoby si myslela, že když bude první, dostane nějaký bonus za aktivitu :-) Každopádně chválím a jen tak dál!
hyperion 13.11.2011 19:32  2889
Já to neprásknu a ostatní sem myslím téměř nechodí :-)
drvenkman 13.11.2011 15:36  2888
Díky moc. Zdá se to být jako smysluplný systém. Mně jen vrtalo hlavou, že zatímco například Jiřina mockrát a leckde osvětluje algoritmus hlasování porotců v CKČ, Ikaros/Daidalos byl pro soutěžící autory vždycky trochu black-box.

Letos jsem opět finalová skupina (trochu ironie, že povídka, se kterou jsem byl hrubě nespokojen, a povídka, se kterou jsem zhruba spokojen, dopadnou nakonec ekvivalentně :-)). To tedy vlastně znamená, že alespoň na pana Jirana a jednoho z porotců jsem působil publikovatelně, což mě těší.

Taky doufám, že jsi neprozradil tajnou informaci a nedostaneš teď kvůli mně od redakce čočku, to by mě mrzelo...
pes 13.11.2011 13:35  2887
Snad to není tajné a nedostanu vynadáno...

Abych ujasnil pojmy, nejde o finálovou skupinu, ale o druhé kolo, předtím jsem to asi nenapsal jasně.
Není to úplně stené, jako když JJ vybírá povídky k otištění. V prvním kole vybere JJ všechno o čem si myslí, že by bylo potenciálně použitelné, plus věci, u kterých si není úplně jistý. Obdivuju ho, že je schopen všechno přečíst, ale -- s ohledem na svůj post -- je asi zvyklý a otrlý ;-)

Ve druhém kole porotci mj. navrhují neotisknutelné práce na vyřazení. Pokud se shodnou všichni, povídka dál nesoutěží. Pokud jí někdo dá šanci, řeší pak JJ s autorem připomínky porotců, které by bylo dobré vzít v potaz.
drvenkman 12.11.2011 08:46  2886
No pokud byla původní verze v duchu třeba Ďábel přichází před úsvitem, tak má pan Jiran můj obdiv. Ale jak to tedy funguje, finálovou skupinu vybírá sám JJ a vy tři ostatní potom jenom rozhodujete o pořadí? Čili finálová skupina je vlastně ekvivalentem toho, když člověk pošle nesoutěžní povídku a pan Jiran buď přijme nebo nepřijme? Tedy pokud to není tajné...
pes 11.11.2011 22:22  2885
Bloudění ve žlutéBuďte rádi, že jste nečetli soutěžní verzi. Myslel jsem, že mi z toho je*ne.
Když se do závěrečné fáze prodere něco, co by potřebovalo ještě dopilovat, řeší to JJ s autory a tohle podle všeho vyřešili celkem dobře...
drvenkman 11.11.2011 11:20  2884
Bloudění v žlutém časopiseMiroslav Hokeš už nepíše zdaleka tak zmateně jako kdysi. Neopustila ho však fantazie, fascinace barvami a slabost pro krasomluvu. Bloudění ve žluté dává naději, že z tohoto autora jednou může být stálice domácí dobrodružné fantasy. To Ivan Mls už stálicí domácí humorné sci-fi je. V Báječném… trochu rezignoval na snahu být aktuálně satirický (a satiricky aktuální) a hned je z toho příjemná, zábavná povídka. Takto mlsám rád. Postupně si začínám oblibovat (to je slovo, co?) i miniatury Pavla Urbana. Cestu do středu nicoty opět zdobí nadhled, stručnost a lehkost v zacházení s cizími, provařenými motivy. Nevadí, potěší.

V zahraniční sekci mě úplně sestřelil Robert C. Wilson. Karteziánské divadlo mi dalo do puntíku to, co ve sci-fi hledám: extrapolaci lidství pomocí extrapolace lidského technického pokroku. Perfektně odvyprávěné, perfektně vypointované. Silnou kávu navařil i Jason Sanford. V Memorii se mu (na rozdíl od některých předchozích povídek) podařilo udržet tempo a nasazení až do konce. Je to sugestivní, je to trochu šílené, ale my, čtenáři XB-1, přece nejsme žádná ořezávátka. Jen tak do nás dál!

Na pomezí poezie, hard SF a space opery se motají Benfordova Průzračná…. Místy je to skvělé čtení, ale některé symboly jsem, kajícně přiznávám, prostě nedal. (Třeba krásnou šelmu loudající se k Betlému.) Pozorné čtení vyžaduje i Neklid, ale jako čtenář jsem za tu pozornost (obzvlášť v první půli) moc odměňován nebyl. Ale nešť, autorka dle medailonku nijak ostřílená není a na zástřel je to víc než dobré.

Pochválit tentokrát musím i ilustrátory: Obálka je nádherná (žlutá mi nevadí, naopak), dále pak Kýbus za jedna, Pižurný za jedna a Špaček za jedna podtržená.

K publicistice už jsem se trochu vyjádřil na stránkách XB-1. K tomu navíc pochválím přehled 2009. Jiří Pavlovský sice v recenzi na Saxánu pobaví, ale, ruku na srdce, kdo viděl PR články v Ikarii/XB-1 a reklamy v televizi, musel tušit, jak strašná blbost to bude. Navíc Pavlovský přecejen trochu pokulhává za recenzí Kamila Fily (a při tom pokulhávání možná i drobně opisuje). Jo a děkuju Františce Vrbenské za stručnou pochvalu, od člověka jejího formátu to upřímně potěší.

Poslední douška: Na stránkách časopisu se objevil poměrně podrobný a svěží náhled novočtenáře na XB-1. Přímo jsem valil bulvy, v kolika bodech s ním já, spíše ostřílený harcovník, souhlasím. Časopis asi vážně nemá zájem o nové autory, když nikde neuvádí, kam a jak je možno posílat povídky. V tomto čísle Sanford oprávněně vzdychá nad samoghettizací SF scény, ale o pár stránek vedle budují vzpomínky dinosaura pocit, že kdo nefandomuje už třicet let s námi, fandomuje proti nám (a že se tvrdému jádru čtenářstva Adamovičovy vzpomínky líbí, není argument srozumitelný pro novočtenáře). A tak by se dalo pokračovat – přečtěte si to na webovkách časopisu a posuďte sami.
polinius 7.11.2011 17:54  2883
Kdyby to nebylo totálně OT, tak se o té hře také zmíním :-) První díl té hry byl přiložen k časopisu LEVEL k letošnímu zářijovému/říjnovému číslu. Takže hráči už stihli dohrát a teď mohou i přečíst a zjistit, že ta hra je celkem volně inspirována knihou.
griswold Griswold Děkuji za názor. 7.11.2011 02:26  2881
Jenom čekám, kdy přijde nějaký troll a poví nám, že hrál hru a moc se mu líbila :-)
pes 7.11.2011 00:16  2880
Jinak tu ovšem jde řeč o románu Piknik u cesty (Пикник на обочине) bratří Strugackých a filmu Stalker (Сталкер) Andreje Tarkovského.
slarque Slarque Každý tvor má své vlastní - šílenství 6.11.2011 22:01  2878
Piknik je polozapomenutý český film o amerických vojácích v džungli s Landovským, Somrem a Macháčkem v hlavních rolích. Taky jsem ho neviděl.
stanny stanny - Wroc³awský démon - Pacific Panzer General creator 6.11.2011 19:27  2877
Co je Piknik?

:o)))
drvenkman 6.11.2011 19:23  2876
To já jsem Piknik pochopitelně četl. V Ruštině.
Ne, dělám si srandu, taky jsem to nečetl. Tak, comming out mám z krku, ani to nebolelo.

[ 1154 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt