J_JNa slušně položenou otázku, bez postranních úmyslů a snahy zesměšňovat odpovím upřímně a po pravdě:
--------------
Já osobně o správnosti toho mého principu naprosto nepochybuji - ☺ nejlepším důkazem toho ostatně je, že za těch 12 let jsem jenom za patentové poplatky, rešerše a vůbec v souvislosti s udržováním patentu do toho nasunul cca 700-800 tis. korun.
-------------
Se mnou je totiž hlavně ten problém, že pravděpodobně trpím nějakou lehčí formou Aspergrova syndromu ( ☺ nediagnostikováno ), což se v mém případě projevuje tím, že jsem maximalista a perfekcionista, kromě toho mám velký problém také s tím, že když jsem postaven před nějaký konstrukční problém, tak mě obvykle napadne hned několik řešení naráz a teď honem které propracovávat dříve a které později a rozhodnout, které je lepší a elegantnější....
--------------
To moje "když to bude fungovat" je spíš úlitba zdejším skeptikům a posměváčkům, někteří si dokonce na můj úkor brousili svůj vtip i na spřáteleném serveru OKOUN....( ale já se jim ani nedivím, když mi to tak dlouho trvá a pořád nic ).
---------------------------
Co se modelů týká, ano, papír snese všechno ale model je model - ty jsem si dělal taky, například polohu a sklon zásobníku vůči ose hlavně - u toho mého principu je to poněkud problematičtější, jelikož při prvním ručním nabíjení/natahování je hlaveň někde úplně jinde, než během střelby,( rozdíl 5 až 25 mm, podle poměru hmotností jednotlivých pohyblivých částí) takže vysunování patrony ze zásobníku a zasouvání do náb. komory je poněkud problematičtější. A totéž platí pro plovoucí bicí a spoušťové ústrojí a pro střeleckou pohotovost. A teď tohle všechno zvládnout a přitom aby to bylo co nejjednodušší....
----------------
Tož tak. Sven |