|
Po vynuceném časovém odstupu s potěšením čtu, že ačkoli nejsem matematicky dostatečně schopný, mé pochybnosti o teoretickém dostřelu páně Svena kuše padly na úrodnou půdu. Zejména jsem vděčný za poznámku o tom, že aerodynamický odpor není zanedbatelný ani pro střely/šípy/šipky s rychlostí pod 100m/s.
Pane Svene, pokud by při těchto a nižších rychlostech byl aerodynamický odpor zanedbatelným činitelem, jakým způsobem by jste hodlal dosáhnout stabilizace střely? Lze polemizovat o tom, zda je nutné stabilizovat šíp udělením rotace (a co jiného způsobí rotaci než aerodynamický odpor křidélek, která jsou odkloněna od podélné osy střely), či zda lze stabilizovat bez rotace již jen samotnou přítomností aerodynamické brzdy na zadní části šípu. Buď jak buď, stabilizovat tu střelu musíte. Ale jenom křidélka nestačí. Celé to musí být v rovnováze. Z jalových let si pamatuji neustálý hon za čím dál vyšším výkonem kuše, vylepšeného modelu z ABC, který těsně před destrukcí sochy kuše (oni moc dobře věděli, proč tam mají to "ozdobné" vybrání, já to věděl až po to prasklo...) kdy se mi podařilo dosáhnout napínací síly 52 kg, už nebylo možné střílet tehdy dostupné šípy, protože je nešlo ustabilizovat. Jejich zadek se snažil na počátku dráhy předhonit jejich hrot. Tedy z počátku letu. Po nějakých 20 metrech klesla jejich rychlost natolik, že dále pokračovaly standardně. |
Registrace nového uživatele 
