Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Nudou jsi opuch?
Navštiv Lopuch!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Hudební klub [ŽP: 6 týdnů] (kategorie Hudba) moderují postKF, Antony.
Archiv

V tomhle klubu si budeme povídat o hudbě a různých příbuzných tématech. Třeba o zvuku, který její poslech značně ovlivňuje.
Motto:
"ten vesmír hudby, to je tak neuvěřitelná nádhera.... a pro jednu duši je tento prostor naprosto nekonečný a nevyčerpatelný ... člověk pochytí za život jen mizivé procento (ani ne) té nádhery. A zaplaťpánbů alespoň za to." (puschpull)
Dlouhodobé téma :
Nahrávky, které mne zaujaly, a proč
Další téma se bude točit kolem aktuálního vydavatelského dění :
TIPY na TOP alba 2022
Antony:
FOR ABSENT FRIENDS - Disappear (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
REALE ACCADEMIA DI MUSICA - Lame di Luce (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)

puschpull:
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
SIGH - Shiki (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GALAHAD - The Last Great Adventurer (2022)
suchos:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
MISCRANCE - Convergence (2022)
SIGH - Shiki (2022)
SEAX - Speed Inferno (2022)
AUTOENESIS - Moon of Foul Magics (2022)
OUT OF THE BEARDSPACE - Like Moths To A Flame (2022)
CB3 - Exploration (2022)
MAJOR PARKINSON - A Night At The Library (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
PHANTOM SPELL - Immortal's Requiem (2022)
NEGATIVE PLANE - The Pact... (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)
MISANTHROPE - Les déclinistes (2022)

Dutch:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
slava:
Jeff Michaels - Space Debris (2022)
LONG DISTANCE CALLING - Eraser (2022)
Brian Eno - FOREVERANDEVERNOMORE (2022)
Camo & Krooked & Mefjus – Overture single (2022)
The SMILE - A Light For Attracting Attention (2022)
Frank Zappa - ZAPPA ’75: Zagreb/Ljubljana (2022)
Richard Müller - Čierna labuť biela vrana (2022)
DUNAJ – Za vodou (2022)
Cécile McLorin Salvant – Ghost Song (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
Van Morrison - What’s It Gonna Take? (2022)
Vangelis – Juno to Jupiter (2022)
Jean Michel Jarre – Oxymore (2022)
Jan Hammer – Seasons pt.2 (2022)
JETHRO TULL – The Zealot Gene (2022)
Mata Atlântica & Markus Reuter - Retiro e Ritmo (2022)
Markus Reuter, Fabio Trentini & Asaf Sirkis – Truce 2 (2022)
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 19888 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 29.7.2024 23:51  30218
Mimochodem o pár let později se narodil: Michael Kocáb (* 28. července 1954 Praha)
Písničky asi netřeba připomínat, ale filmová hudba taky stojí za to a to si už ne každý vzpomene, kdo je autorem:
Poslední lup (1987)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 29.7.2024 23:14  30217
DesdichadoFanóš byl dobré kořeň!
Ogar z Mikulčic..
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 29.7.2024 22:46  30216
Zabékáme si!! ☺

Fanoš Mikulecký, vlastním jménem František Hřebačka (28. července 1912 Mikulčice – 23. března 1970 Hodonín), byl moravský skladatel zlidovělých písní z rodného kraje.
Za svůj život složil téměř 200 písní a tři lidové opery. A to to dělal vysloveně jen jako koníčka.

V širém poli studánečka
Mikulecká dědina
V Mikulčicích v dolním konci
Těšičané, Mikulčané
Polečko zorané
Vínečko bílé
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 29.7.2024 22:29  30215
Olias:
Určitě se osobní výpověď s fantazií silně prolíná, proto je zavádějící skrzevá to po něčem pátrat. Proto po takovém poznání neprahnu a případné deníky vnímám jako samostatné literární dílo.

Judith:
Střípky tam jsou. Ale jak jsem psal, jsou tak zakódované, že i když je zahlédneš, nerozšifruješ. Když rozšifruješ, tak jen zdánlivě, promítneš tam hlavně sebe.
judith Judith 29.7.2024 22:23  30214
Já si prostě myslím, že není možné vytvořit autentické dílo (ne řemeslnou rutinu) a nedat do něj vůbec nic ze sebe jako člověka. A že na tom není nic špatného. Stejně jako na tom, že tyhle střípky lidství v díle někdo zahlédne. Tohle odlišuje živé tvůrce od AI, ne? Mimo jiné.
olias Olias 29.7.2024 22:19  30213
Judith, AntonyJa bych to rekl takhle..My nevime, jak to je. Jestli ten clovek vypovyda o sobe, nebo vytvari novy pribeh. Casto se to osobni a fantazijni nejak prolina. Takze dilo vypovidat muze, ale nemusi. Neco muzou napovedet rozhovory, svedectvi, osobni setkani. U nektereho umelce dilo muze vypovidat hodne, u jineho vubec, nebo muze byt velmi zavadejici.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 29.7.2024 22:10  30212
Ano, i já měl u Juráčkových Deníků místy stejný pocit.
Což vede k otázce, jaký smysl má poznávat osobnost autora. Až tak ji poznávat. Neměl by nám autor zůstat do určité míry tajemstvím? K čemu jej odhalovat?
judith Judith 29.7.2024 22:04  30211
Ad deníky, lehce jsem pročítala knihu Jiřího Cieslara Matouš a měla jsem velice silný pocit, že tohle mělo zůstat v šuplíku...
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 29.7.2024 21:58  30210
Dokázat oddělit autora od díla je základní sebezáchovný předpoklad jak pro tvůrce, tak pro vnimatele. Neoddělení vede k nežádoucímu zkreslení díla i osobnosti.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 29.7.2024 21:57  30209
Tím se dostávám k tomu, že i když nečtu příběhy skupin a interpretů, atraktivní životopisy, kde se dozvíme všechny skandály atd., tak si ale kupuji si a čtu biografie a deníky napsané tak, že mi mají co dát. Tedy ty, co mají hodnotu dokumentární či literární. Pár příkladů:

Pavel Juráček - "Deníky"
Napsal jsem o nich tohle zde již mnou zmiňovaný Pavel Juráček, ten deníky psal jako literaturu a jejich 4 dílné vydání je hutná porce čtení. Doslova hloubkový ponor do jeho šíleného ducha, bez nadechnutí.
Deníky jsou samostatné literární dílo, nijak je nevážu k jeho filmové tvorbě. Píše v nich o sobě krutě otevřeně a vyplývá z nich, že Juráček byl naprosto nesnesitelný kokot (a byl si toho sakra vědom), což z jeho filmů opravdu nepoznáte.

Andrej Tarkovskij - "Krása je symbolem pravdy"
Napsal jsem tohle Jak je psáno v podtitulu - rozhovory, eseje, přednášky, korespondence, filmové scénáře a jiné texty 1967-1986. - publikace obsahuje množství rozmanitých textů, jež mají jedno společné. Jsou velice poučné. Dovolí nahlédnou někam, kam nás většina autorů nepustí. Tarkovskij je nemilosrdný až krutý, nesmlouvavý a přísný, kategorický, striktní a vyhraněný, radikální avšak současně mnohoznačný a těžko nějak demagogicky vyložitelný. Je takový ke všemu a nejvíc sám k sobě. K sobě je tvrdý a krutý. Nic si nepromíjí. Fascinující text, četl jsem mnoho biografií, srovnatelný je snad jedině s Juráčkovými deníky a ještě s knihou Rudolfa Slobody "Láska", kterou velmi doporučuji (nenechte se zmást názvem).
Čtu ji prakticky neustále. Tarkovskij měl nesmírně složité přemýšlení, myslím, že překlad textu byl hodně tvrdý oříšek. Číst některé věty vyžaduje rozebírat je z mnoha stran, důkladně se zabývat kontextem, a stejně si občas vůbec nejsem jistý, co vlastně sdělují. V tomhle směru je kniha nevyčerpatelná. Mnoho mne naučila.

Opět, bez vztahu k jeho filmům. Tato literatura obstojí sama o sobě. Že byl Tarkovskij v životě stejný nesnesitelný kokot jako Juráček se z filmů taky nedozvíte.

Dmitrij Šostakovič - "Svědectví"
Autorizované paměti tohoto velikána mi k jeho hudbě nedávají nic. Ale zcela nezávisle na ní vyličují jeho život, prožitky, vývoj. Jeho boj s establishmentem, který jej celý život ničil. Nesmírně smutné čtení plné lidské hloubky. Vlastně i jako u předchozích dvou autorů, nehledě na jejich kokotství.
judith Judith 29.7.2024 21:50  30208
Antony, OliasUmělci jsou různí. Někteří můžou ztroskotat na tom, že jsou ve své tvorbě až příliš osobní a ventilují takhle věci, které by bylo lepší zpracovat v bezpečnějším soukromém prostředí. Nepochopení je převálcuje, protože se od svého díla neumí oddělit.
judith Judith 29.7.2024 21:43  30207
Papa WembaPustila jsem si eponymní album z roku 1988. Poslouchá se příjemně, ale zní mi spíš jako kulisa, nechytám se moc, že by na mě hudba nějak účinkovala. Já na ty lidovky moc nejsem.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 29.7.2024 21:36  30206
OliasVýjimky určitě existují, ale z obecného hlediska to vidím takto.
Vím velmi dobře jak je ošemetné třeba i ze zdánlivě zjevných náznaků v díle odhadovat osobnost autora. Nezaměňovat s tendencí fanoušků si autora idealizovat na základě díla a tím jej vidět jiného než jaký je, a této fantazii skálopevně věřit.
olias Olias 29.7.2024 21:21  30205
Antony 30203Ja s tebou v zasade docela souhlasim, ale s tim umelcem bych rekl, ze to nelze generalizovat. Na jednu stranu muzes mit pravdu ve smyslu nejakeho skutecne alterega, na druhou nekteri umelci na sebe vykecaji i to, co nechteji..nebo chteji, to je jedno.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 29.7.2024 21:20  30204
OliasJe šmrncnuté, rozhodně ano. Je tam špetka funku i soulu, a není to laciné, zcela souhlasím. Zhruba do půlky se mi album líbilo hodně, pak už mne začalo poněkud zatěžovat. Mám raději právě to afro ethno jako příměs v jiných žánrech, než takto naopak, že jiné žánry jsou v něm přimíchané.
Špičková produkce tomu hodně sluší a drží mu úroveň. Zachovává autenticitu. Za mne velice vítané setkání, fakt jsem Wembu neznal.

[ 19888 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt