Přátelé, musím to říct a už to nemůžu držet v sobě! Podivuhodný případ Benjamina Buttona jsem si jednoduše zamiloval. Čím víckrát jej vidím, tím víc jej mám radši. Dnes jsem jej viděl potřetí, tentokráte v žižkovském kině Aero a můžu vám odpřísáhnout, že to byla nejlepší projekce za hodně dlouhou dobu. Nuda? Ani náhodou. Ten čas plynul tak, jak měl. Žádná scéna nechybí, ani nepřebývá. Atmosféra filmu a atmosféra Aera mi dopřály tak neskutečný zážitek, že vůbec nelituji, že od zastávky Vozovna Střešovice až na Kajetánku jsem musel cupitat po svých. Ale jak říkám, nelituji. Tenhle film je opravdu nutné vidět v kině, žádný kinorip ani DVD jej nenahradí. David Fincher musel svou duši upsat ďáblu, jinak to nevidím. Vím, že tohle je výkřik do tmy, ale s tímhle jsem se vám prostě musel svěřit. |