Jsem velmi spokojený. Každou snahu překonat "hluboce hřejivě lidský film" vítám. Pro mě velké překvapení. Nevím, jestli je Julius Ševčík génius, každopádně je velkým příslibem do budoucna. A to mohu říci o málokterém režisérovi.
Milan Kňažko zde vytvořil životní roli. Věřil jsem mu každé slovo, každou větu, každé gesto. Měl jsem z něho husí kůži. Fakt v tom nehledejte podobnost s Hopkinsem, Kňažko je jedinečný a svůj. Pavel Gajdoš, ač velmi mladý, mu zdařile sekunduje a je též velkým příslibem do budoucna. Dagmar Havlová bohužel dostala velmi málo prostoru, což mě hodně zamrzelo. Ale to je taky jediná výtka vůči Normalu.
Ovšem technická stránka filmu - hotová slast. Ševčík se vymazluje s každým záběrem, klidně bych řekl, že se doslova ukájí. Prostě paráda. Nesmím zapomenout na hudbu Jana P. Muchowa, která určitě přispěla k jedinečné atmosféře snímku, a geniální kameru Mexičana Antonia Riestry, jehož použití modrých filtrů mě fascinovalo.
Verdikt: Film, který se určitě nebude líbit svátečnímu a povrchnímu divákovi, opravdové filmové fandy a cinefily určitě potěší minimálně svou neotřelostí. 9/10 |