Jenže tu magenergii můžeš vázat nejen do vody, ale i do vzduchu atd. Takže ta tekutina, už je výrobek s nějakými magickými vlastnostmi. Já bych ten proces "destilace" úplně opustil.
Ad náhrady - právě že je rozepisovat vůbec nemusím - u výrobku bude třeba uvedeno jaké jsou suroviny (samy o sobě nemusí být magické, ale pomohou magenergii do výrobku zachytit). Pokud alchymista nějakou nemá, pak se jí prostě pokusí nahradit. Nahrazení je o roleplayingu - hráč prostě něco vymyslí, a když to bude znít dobře (žádnou logiku nemusí PJ aplikovat - je to přece alchymie), tak podle toho dostane menší nebo větší postih (jak moc dobře to popsal - nikoli chemicky nebo biologicky, ale zajímavě). Mělo by platit, že náhrada musí být složitější než originál - tedy nikoli kousek cedru, ale jakékoli dřevo, které třeba polepí jehličím). Má-li všechny suroviny, tak se uplatní základní cílové číslo, za každou nahraženou dostane nějaký postih. Nebo i bonus. Dokonce to můžeš vzít bez roleplayingu - když bude v oblasti, která je hodně rozmanitá, tak bude mít malý postih, když bude na moři nebo na poušti, tak bude větší.
Další příklad - místo ledku můžeš použí guano nebo jiný trus (ten asi seženeš). Jenže ho musíš vyčistit (podle toho, které to bylo zvíře, použiješ jiný postup). Jenže ty si můžeš jako hráč vymyslet, že použiješ nejaký postup na zvíře samotné a že z něj se západem slunce po nakrmení touhle bylinou vypadne to guano velmi čisté. Máš sebou svojí malou labku, takže to snadno přečistíš na ledek, ale může být kvalitnější než standard a naopak dostaneš bonus. Díky tomu roleplayingu.
Ta zřídla nejsou všude, ale jejich dosah je velkého rozměru. Za blízkost zřídla mohou být bonusy k testu na magičnost předmětu.
Za šikovnost a alchmistické vybavení může být test na čistotu výroby. Atd. chce to domyslet další atributy a bonusy/postihy. |
Registrace nového uživatele 
