Vyslýchaný si myslí, že jsi vinen a chce slyšet přiznání.
To je zajímavá teorie. Ále, nebude to spíš vyslýchající? *-D
oni si mysleli, že ty úkryt vysílačky znáš. Tys ho neznal... tak prostě přidávali na síle mučení, dokud v lepším případě, pokud velitel měl aspoň trošku rozumu, neuznali, že "ten fakt nic neví" nebo tě holt umlátili... nebo začli mučit tvou ženu, děti, protože "však on povolí!"
Zpravidla měli silné podezření a pak taky záleželo na tom, jak moc jsi byl pro ně důležitý. Umlátit k smrti někoho, kdo věděl a mohl něco říct, za to mohl být i polní soud. U nácků byl ale ten problém, že vyslýchaný neměl moc na vybranou a zapírat, vydržet bolest aspoň po nějaký čas, byla otázka přežití mnoha jiných lidí. Stejně všichni věděli, že je čeká kulka nebo gilotina.
Ovšem víme, že měli i jiné účinné metody. Třeba sérum pravdy z netopýra či zadečku jihoamerické světlušky, nebo z čeho to bylo. ;-)
Ty jsi nevinen... vydržíš mučení nebo radši přiznáš i to, cos neudělal, hlavně ať už to skončí?
To je právě ten bolševický styl. Dotyčný má přiznat něco, co vůbec neexistovalo. Ale na toto existují docela dobré metody jak zjistit jestli si dotyčný nevymýšlí. Třeba když mučili loupežníka (se obvykle vědělo, někdo ho práskl nebo ho chytli při činu), chtěli vědět, kde uschoval lup. A co už je jednoduššího? Dobrovolně to neřekl a na mučidlech zpíval. Nebyl problém zjistit, jestli na udaném místě lup skutečně je. |