pardgalenSamozřejmě, že bonus v rozmezí +-3 za zahrání může využívat každý hráč (nakonec to stejně záleží na PJ, jestli bonus přidělí), ale vzhledem k tomu, že konkrétně vliv se získává tím, že kněz na někoho mluví, tak je to mnohem snažší nějak zahrát a podle toho případně stanovit nějakej bonus nebo postih. Když válečník vymyslí nějakej pěknej výpad, fintu, akci a ještě krásně popíše, jak to všechno provedl, jak máchal mečem a jak rozpáral toho lapku, tak si asi taky zaslouží, ale už z logiky věci má kněz mnohem víc možností jak s touto možností bonusu pracovat.
"Zkrze zázraky a schopnosti kněze může hrát hráč lépe svou postavu, protože jí má zcela ve své moci. " Mě se právě líbí, že hráč kněze svou postavu nemá scela ve svých rukou (stejně jako nemá postava kněze svůj život jen ve svých rukou, ale slouží svému bohu), ale že musí jaksi spolupracovat, spoluhrát s PJ, aby schopnosti kněze mohly být plně využity. Jak už jsem říkal, a nerad se tím znovu oháním, ale pokud ti tohle nevyhovuje, tak je pro tebe vážně lepší hrát třeba kouzelníka ("zaměstnáním" klidně kněze), kde si sám vybereš co kdy sešleš nezávisle na vůli boha či PJ. Ale tak samozřejmě klidně se můžete vymyslet vlastní homerule, který vám kněze posunou tam kam chcete, hlavně, když vás to bude bavit...
"Přitom stačí jenom aby hráč kněze řekl: "Viděl jsem hejno husí letět na západ. Tam vede naše cesta." No a ona tam skutečně vede.
Žádné dohadování s PJ. Nic takového, hráč použije svou schopnost a prostě to tak je a je to fakt"
Počkat, tohle nechápu. Dejme tomu, že družina došla na rozcestí, PJ ví, že cesta vede na východ a ty najednou vyrukuješ s tim, že vede na západ, takže je to fakt? To se chudákovi PJ zhroutí vedení hry :-) |