Mizející rybyBritský dokument uvedený na festivalu Jeden svět (původní název The End of the Line).
U kanadského Newfoundlandu byl vždycky ráj pro rybáře tresek. Dokonce se povídalo, že se po jejich hřbetech dalo chodit po hladině. V roce 1992 ale kanadský ministr rybolovu musel zakázat lov tresek v tamních vodách, protože se z těchto ryb stal ohrožený druh.
Co se to děje? Obrovské rybářské lodi, které za sebou vlečou sítě, do kterých by dokázaly zachytit 13 letadel Boeing 747, brázdí oceány v takovém množství, že se populace velkých ryb nezvládají obnovovat. Navíc se nechovají nijak hospodárně, protože ryby, za které je málo peněz, se vyhodí zpátky do moře. Tento odpad u velkých lodí činí až 40% úlovku. Podle odborníků už jich z moří vymizelo 90% (a jiní odborníci tvrdí, že je to nesmysl, protože úbytek představuje „pouhých“ 70%). Všude se produkce mořských ryb snižuje, ale celosvětová čísla rostou. Kde je háček? Nakonec se ukázalo, že v Číně. Tamější funkcionáři dostávají tučné prémie, pouze pokud čísla v jejich resortu stoupají. Tudíž tam stoupají, i když už dávno nejsou v kontaktu s realitou. Kam to tedy spěje? K zániku jednoho živočišného druhu za druhým, až bude kolem roku 2048 z moře vylovena poslední volně žijící ryba.
Pro Japonsko je nejdůležitější rybou tuňák, nepostradatelný pro suši restaurace po celém světě. Tuňák obecný má jako druh už na kahánku, takže se začnou lovit další druhy tuňáků, dokud nedojdou i ty. Korporace Mitsubishi zatím skupuje asi 60% produkce tuňáků (oni sami tvrdí, že jde o maximálně 40%) a staví pro ně nové mrazící hangáry. Za pár let, až v moři tuňáci dojdou, si budou ceny určovat sami.
V Senegalu je rybolov základem pro přežití většiny populace. Senegalské vody ovšem brázdí evropští rybáři, kterým povolení k rybolovu prodává místní vláda. Evropští rybáři a senegalští vládcové na tom bohatnou, ale jaký to má dopad pro místní? Zdejší rybář se svou pirogou prodá celodenní úlovek za zhruba 6 dolarů. Z toho dá 4 dolary na benzín do lodního motoru a zbytek má na uživení rodiny. Jak dlouho to vydrží, než s tím sekne a zkusí se dostat za prací do Evropy, kde ho jistě všude přivítají s otevřenou náručí?
Malta leží na půl cesty mezi Evropou a Afrikou a situace nad mořem se tu dá sledovat všemi směry. A ačkoli používání letadel při rybolovu bylo mezinárodně zakázáno na začátku 90. let minulého století, tady jich krouží oblohou hned několik a navádí rybáře k největším hejnům. Ryby prostě nemají šanci.
A co evropští politici? Schůzka ministrů rybolovu v Lucemburku dopadla naprostým fiaskem. Nejsem si jistý, kolik bylo za číslicemi nul, ale pro obrázek o situaci stačí i ta první dvě čísla. Odborníci předložili podklady, podle kterých se k udržení současné rybí populace musí omezit množství vylovených ryb na 15 tun, pro obnovu jejich množství na 10 tun. Ministři se tedy dohodli a vyhlásili celkovou kvótu 29,5 tuny. A čím to vyrcholilo? Vyhlásili číslo a tím to pro všechny padlo. Evropští rybáři následně vylovili z moře 61 tun ryb.
U pobřeží Chile vyrostlo několik rybích farem, kde se velké ryby chovají. Je to zlepšení? Jen na první letmý pohled. Velké ryby se prostě živí malými. Takže místní farmy loví malé ryby a krmí jimi velké. Účinnost je zhruba taková, že z pěti kil malých ryb vytvářejí kilo velké ryby. Takže další slepá ulička.
Zatím nejlepší pozitivní příklad tedy představují pobřeží Aljašky. Zde byl rybolov omezen tak, aby nesnižoval populaci ryb v místních vodách. Sleduje se tu počet rybářských lodí a čas, kdy je rybolov povolen, je omezen. A co je nejdůležitější, všechno se to hlídá a jsou zde dostatečné pravomoce, aby se dodržování těchto podmínek vynutilo.
Pro celosvětová moře je připravena jiná cesta. Je nutné vyhlásit vodní rezervace, kde bude rybolov zcela zakázán a kde se bude moci populace ryb obnovovat. První taková vznikla u Bahamských ostrovů a jejich současná velikost představuje 0,6% plochy moří. Což skoro nestojí za řeč.
Zdá se ale, že situace není až tak černá, protože se o problému ví a začínají se podnikat praktické kroky. Vlády vyspělých rybářských zemí už se zavázaly s platností od roku 2011 vytvořit těchto zón ve svých vodách 20 až 30% vodní plochy. A peníze, které to bude stát, jsou menší než současné státní dotace, které jdou na rybolov. Přitom vzikne celosvětově přes milion nových pracovních míst.
Zatím luxusní restaurace stále nabízejí hned několik ohrožených rybích druhů. Podle článku uveřejněného ve vědeckém časopise Science byl prokázán přímý vliv úbytku rybího trusu v moři na globální oteplování. Zdá se tedy, že tenhle problém se týká všech... |
Registrace nového uživatele 
