Tak já si pamatuju i na první válku v Zálivu, která byla oprávněná, protože Irák byl tehdy přesně v té roli agresora jako teď Rusko. A tehdy iráčani amíky jako osvoboditele vítali. A pamatuju si i druhou válku v Zálivu, která už byla zbytečná a kontraproduktivní. Ale i přesto tehdy amíky v Bagdádu jako osvoboditele vítali, vybavuju si, jak Abrams strhával Saddámovu sochu za jásotu davu.
A hlavně - amíci se nejen v Bagdádu, ale i v dalších městech vždycky úzkostlivě vyhýbali úmyslnýmu ničení civilních oblastí a vraždění civilistů, i když často to pro ně znamenalo zbytečně vyšší vlastní ztráty (např. Fallúdža). Kdežto pro rusáky je to hlavní "vojenská taktika", protože skutečně vojensky jsou evidentně víceméně k hovnu, i přes setrvalé vychloubání. |