ReRe 1: Pokud bych skutečně věděl, že ho krade, asi bych se o něco pokusil. Co by to bylo, to by se vidělo z dané situace. (Když jsme viděli borca vloupat se do sámošky, jen jsme to práskli na policii, ale stačilo to.)
Re 2: a) stáhnu ho (záleží ovšem i na reakci očuchávaného); b) obvykle se ho snažím odstavit
Re 3: Však vy víte ... (pravděpodobnost, že by se mi něco podobného přihodilo se limitně blíží nule)
Re 4: Obvykle ne, protože to jsou dílem otroci z Rumunska a těm to dávat nemá smysl - předají to svému "pánu" (no dobře, nedávno "vůdce" zavřeli) a tomu brnkálistovi na kytaru nedávám nic, protože mne s**e, za těch 15 let hraje furt stejně blbě a na pívo má i beze mne. Ale jo, těm "našim", co znám, občas něco dám.
Re 5: Těžko říci, nejspíš bych se pokusil zjistit co se děje, protože v tu dobu se sirény obvykle nezkouší.
Re 6: To by jako byly volně položené na bankomatu? A ten přede mnou by byl přede mnou tak dlouho aniž bych jej viděl? Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, přijde mi to jako sci-fi. :-D Pokud bych věděl komu patří (viděl bych někoho odcházet od bankomatu), houkl bych na něj. A pokud by ten zapomnětlivec tam byl již dlouho přede mnou, tak už by tam ty peníze stejně nebyly.
Re 7: Minimálně se ohradím a okomentuju to. Záleží na okolnostech (někdy není tak jednoznačné určit, kdo vlastně předbíhá).
Re 8: Obvykle ne, nebývá příležitost :-). Váš příklad z McD neznám, tam nechodím.
Re 9: Tož to by byl průser, asi bych se nedoplatil. Pokud by věc byla opravdu nenahraditelná ... nějak bych se s majitelem musel dohodnout, co by mi jiného zbývalo?
Re 10: Tištěný prakticky vůbec ne (nekupujem to, nedostanu se k tomu), internetový obvykle jen to, co tu kdo postne a to ještě jen něco. A co si o tom myslím? Náš bulvár, to už často není ani drbna, ale vyslovené lži a výmysly (Rytmus hnoje, říká Kraus), problém je v tom, že jim to vynáší.
Re 11: Ne, nikdy. (20× za rok náprstek slivovice určený k desinfekci není opíjení.) A taky nebývám prakticky nikdy sám. |