Některý noci...
18. duben 2014 v 4:06
Někdy by člověk (já) skoro brečel...
při vzpomínkách na některý lidi,
při pohledu na některý fotky
(který ti lidi fotili nebo jsou na nich se mnou),
protože na blízký vztahy strašně blbě zapomínám
a někdy je mi divný,
že něco bylo třeba v roce 2007,
tolik času uběhlo,
tolik věcí jsem mezitím zažila,
ale některý vzpomínky jsou pořád tak jasný,
tak čistý...
A lidi.. se odstěhovávaj,
maj děti,
maj partnery,
práci,
koníčky,
jiný lidi,..
Někdy je strašně těžký přijímat fakt,
že už na mě nemaj čas,
nebo chuť?
Nepřemejšlet, co z toho a proč..
..a přát jim to nejlepší..., jít dál a neohlížet se.
Lidi z krásnejch dnů, z krásnejch nocí.
Lidi, který se nevrátěj- některý už asi nikdy
a některý určitě
(jako táta)
Přát a neohlížet se..
ani se nedívat dozadu
skrz průhled mezi svýma nohama.
(to už tady bylo- na jaře 2007)
protože pak je to nechce nechat jít
kam právě potřebujou
Povídat jinejm lidem o těch lidech,
a pak o nich o obou zas dalším lidem..
Některý noci jsou pořád stejný-
dni naštěstí taky.
Jasnější. |
Registrace nového uživatele 
