Papež šimpanzů je sice 30 let starý, ale na kvalitě mu to neubralo. Ona je vlastně fantastika o primátech komunikujících znakovou řečí dost úzce spjatá s 80. lety. Pak se zájem scifistů zase upřel jinam. Každopádně hned na úvod nejlepší povídka čísla.
Odejde král démonů je dalším příběhem Johannese Cabala a přišel mi lepší, než ten předchozí. Taková zábavná variace na hororové zápletky. Snad to nikdo nezfilmuje, dokud si nenajdu čas i na ten román.
Kameny významnosti opět nadhazují docela složité filozofické otázky. Závěr sice přišel ze směru, který jsem čekal, ale to je zřejmě zrovna u této povídky naprosto v pořádku. Jen bych měl vědět, která část mého mozku to čekala. ;-)
Cestou má vzhledem k obsahu snad až příliš sofistikovaný název. Zápletka se mi ze začátku velice líbila: vesmírná stanice fungující jako vězení pro nejnebezpečnější zločince a na ní jediný vězeň: hackerka jménem Štěpánka – může se to sice jevit příliš absurdní, ale bohužel to má k realitě blíž než vesmírná stanice plná odsouzených hrdlořezů z filmů typu Útěk z MS-1. Do povídky jsem se slušně zažral, jenže nechval Zábrodského povídku před koncem. Najednou to byly samé bárky a bárkař a já se nudil. Dočetl jsem to jen ze setrvačnosti a naprosto bez zájmu.
Roj mi připadal zbytečně dlouhý a zbytečně složitě vyprávěný. Ale to může být i tím, že příběhy o cestě k vybudování společnosti, ve které jsou si jedinci natolik rovní, že na žádném z nich nezáleží, mi jdou proti srsti. Ať už výsledku říkáme roj, komunismus nebo „jednotná a společná Evropská unie“.
Horečka je zdařilou kombinací několika fantastických podžánrů (postapokalyptická časovka je ještě pořád zjednodušující). Na čtyři stránky tak akorát a líbila se mi ta cynická, ale neotřesitelně logická pointa. |
Registrace nového uživatele 
