Hlava: 334: Úplně nejjednodušší je porovnání MAC adresy WANportu routeru s tabulkou výrobců, čímž provider velice rychle zjistí co je připojeno za modemem / routerem providera. Proto se doporučuje kupovat routery s nastavitelnou MACadresou, kterou nastavíš na původní adresu rozhraní, které bylo na kabel připojeno než sis koupil router.
Další možností je analýza přenášených dat a použitých protokolů, např. je velice neobvyklé spuštění více ICQ klientů na jednom počítači zároveň, a podobně. Pokud nehrabeš přímo do datové části paketů dotyčného protokolu, nejsi dokonce ani za hranicí zákona.
Předpokládám, že řešíš kolizi s provozními podmínkami UPC :-) kde je "rozbočení" internetu výslovně zakázáno, platí se extra za každého klienta, a zprostředkování připojení třetí osobě je důvodem k ukončení smlouvy a uložení finanční sankce.
Naopak třeba O2, GTS, Radiokomunikace, a většina ostatních providerů tohle prostě neřeší, protože si uvědomují že platíš za přenosové pásmo, ale to je holt boj zákazníků, podporujících "kabelníky".
337: Velice stručně je proxyna cache, přes kterou prochází veškerý příchozí provoz a ukládá se s nějakou dobou expirace (typicky 24 ~72 hodin). Takže když během této doby zadáš požadavek na něco, cos už viděl, požadavek přijde napřed na proxynu, která provede následující:
1) zkontroluje jestli data nemá v cache - spočítá kontrolní součet a zjistí od venkovního serveru, jestli se stránka nezměnila. Pokud data má, dostaneš je hned a daleko rychleji a se mezi tebou a vnějším světem nepřenesou prakticky žádná data (řádově stovky bajtů)
2) pokud data nemá, požadavek předá venkovnímu serveru, předá ti je, a samozřejmě si je uloží, takže při dalším dotazu na tatáž data během doby expirace platí bod 1) - máš je "hned".
Samozřemě to dokonale funguje u statických dat; třeba u několikrát denně aktualizovaného zpravodajství je efektivita daleko horší. Záleží taky na inteligenci proxyny, jestli se dotazuje na stránku jako celek nebo jen na její dílčí elementy, jako rámce, obrázky, atd. |