Mimochodem, můj muž to slyší a zná souvislosti - když jsem se kdysi zmínila, jak mi přijde hezké, že se v UK prodá už zase víc desek než cédéček, okamžitě mi vyložil, že je to proto, že se cédéčka dneska nedají poslouchat, a později mi pustil kazetu, kterou si nahrál na škole, vedle remasterovaného CD Angel Dust (FAITH NO MORE) a fakticky to znělo líp. On lehké hifi období kdysi prodělal, ale pak na to nějak zanevřel. A navíc se z člověka, který mi jako svou nejmilejší kapelu uvedl AC/DC, když jsme spolu začali chodit (cajk!), stal někdo, kdo poslouchá GORILLAZ, a to jen jednou za čas u vaření. Prostě jsou ty sluchové schopnosti a poslechové zájmy někdy namíchané nerovnoměrně. (Nehledě na to, že dneska zdaleka nejvíc a nejčastěji poslouchá Roberta Fica, a to je docela jiný příběh o obtížnosti vzájemného porozumění.)
Nedá mi neoptat se, co vaše polovičky a hudební zápal? Mohli by vůbec sdílet domácnost dva velcí nadšenci? Vždyť by každý musel mít svoji místnost, ne? I kdyby se potkal vkus, náladě se poručit tak lehko nedá... |
Registrace nového uživatele 
