Dvacet šest opic. A taky prázdnota je postaveno kolem cirkusového vystoupení tlupy opic, které na konci představení vždycky před zraky publika zmizí. Není to iluze, je to kouzlo, kterému nerozumí ani majitelka cirkusu. Dobrá povídka, která zaujme i tím, že se nepokouší záhadu vysvětlit.
Zpráva z továrny na žvýkačky je superhrdinský komiks se vším všudy, jen se autor neobtěžoval hledat vhodného ilustrátora a zaklel příběh do slov a vět.
Šest měsíců, tři dny je délka vztahu dvou hlavních hrdinů této romance. Oba vidí do budoucnosti, takže oba tu délku znají předem a oba vědí, jak špatně to skončí. Proč do toho tedy oba půjdou? A do jaké míry je ta budoucnost vlastně daná?
Jeden z našich mizerů se pohřešuje... se odehrává na britské královské svatbě a jde o další případ Jonathana Hamiltona (Catherine Dreweová). Tímhle tempem bychom mohli stihnout celou sérii uzavřít ještě letos. Já jsem pro.
Dvojky jsou ze světa, kde každý žije ve dvou tělech. Vyprávění v první osobě tedy několikrát přepne z mužského do ženského rodu či naopak doslova v půlce věty. Jenže hlavním problémem povídky je, že je moc dlouhá. Zejména v první třetině vlastně několikrát skáčeme mezi dvěma liniemi, přičemž se ani v jedné z nich neděje nic zajímavého. Pak zase druhá linie naprosto zmizí. Jakoby potenciál nápadu zůstal nevyužit.
Já, geront je sociální akční horor, jaký možná nastane co nevidět. Důchodce, co berou moc vysokou penzi, je lepší střílet. Musel jsem si připomínat, že je to zatím jenom fikce.
Pojedete na Mars? je tradiční mlsovka. Bohužel, současná politika je tak strašná, že už ani není moc k smíchu. Možná mám podobné politické názory jako autor, ale to přece jen k úplné spokojenosti nestačí.
Augustin je krátký akční příběh s opravdu velmi netradičním hrdinou. Vlastně jediné, co mě na něm nebavilo, bylo líčení samotné akce. Při souboji s anormálem jsem prostě dokázal myslet jen na to, jaké drogy asi autor bere.
Kosmická energie je sice publicistika, ale přišla mi ještě fantastičtější, než energetická politika EU.
Duchové barvití jsou stejně šediví, jak se dá čekat. |